20 Cdo 4944/2010
Datum rozhodnutí: 14.02.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 4944/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Františka Ištvánka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Mgr. Z. H. , zastoupeného Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradech, Vinohradská 32/91, proti povinné M. M. , zastoupené JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2, Vinohradech, Sokolská 1662/35, vyklizením, o odkladu exekuce, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 66 Nc 1428/2009, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze z 28. 4. 2010, č. j. 19 Co 27/2010-22, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Proti shora uvedenému rozhodnutí, kterým městský soud změnil usnesení obvodního soudu z 20. 8. 2009, č. j. 66 Nc 1428/2009-10 (jímž soud prvního stupně odložil provedení exekuce), tak, že se provedení exekuce neodkládá, podal povinný dovolání.

Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na odklad výkonu rozhodnutí (exekuce) v jeho taxativním výčtu uvedeno není. Protože nejde o usnesení o obnově řízení ani po povolení obnovy, není dovolání přípustné ani podle § 238 o. s. ř. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř., upravujícího přípustnost usnesení (kromě věcí konkursních a zmatečnostních) v exekučních věcech, jelikož napadeným usnesením nebylo rozhodnuto o zastavení exekuce (písm. c/), nýbrž o odkladu, na nějž se však žádný z případů upravených v taxativním výčtu tohoto ustanovení nevztahuje. O příklep (písm. d/), rozvrh (písm. e/) ani o povinnosti vydražitele (písm. f/) nejde zcela zjevně.

Přípustnost dovolání nevyplývá ani z § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř., jelikož toto ustanovení ji nezakládá samo o sobě pro kterákoli rozhodnutí v exekučních věcech, ale jen (§ 238a odst. 2 o. s. ř.) pro případy uvedené právě ve speciálním ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř., v jejichž výčtu však (viz výše) rozhodnutí o zamítnutí návrhu na odklad provedení výkonu rozhodnutí není (k tomu, jakož i k závěru, že okolnost, zda jde o rozhodnutí ve věci samé, jak to vyžaduje ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o. s. ř., či nikoli, je nevýznamná, srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1520/2003, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 12, ročník 2004 pod poř. č. 233).
Nejvyšší soud proto bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o. s. ř.) dovolání podle § 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř. odmítl.

O případných nákladech exekuce bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 14. února 2011

JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.
předseda senátu