20 Cdo 4940/2008
Datum rozhodnutí: 31.03.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 4940/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné T. O. C. R., a.s., proti povinnému J. K., pro 22.252,90 Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 31 E 2139/2000, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 17. 10. 2007, č. j. 23 Co 426/2007-33, takto:


Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:


Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, kterým městský potvrdil usnesení ze dne 15. 8. 2007, č. j. 31 E 2139/2000-27, jímž obvodní soud uložil povinnému zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na nákladech výkonu rozhodnutí 2.247,- Kč (§ 270 odst. 4, § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.s.ř. ).


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.


Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech výkonu rozhodnutí v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech výkonu rozhodnutí není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2003 pod č. 4).


Přípustnost dovolání, které směřuje proti rozhodnutí, proti němuž dovolání ze zákona přípustné není, nezakládá ani nesprávné poučení odvolacího soudu, že proti rozhodnutí je dovolání přípustné, dospěje-li dovolací soud k závěru, že má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (srov. mutatis mutandis usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 9. 2001, sp. zn. 29 Odo 62/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 10/2001 pod č. 73, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 2. 2002, sp. zn. 29 Odo 75/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 8/2002 pod č. 58).


Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (srov. § 241b odst. 2 o.s.ř.) a aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 31. března 2009





JUDr. Pavel Krbek, v. r.


předseda senátu