20 Cdo 4775/2008
Datum rozhodnutí: 14.04.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 4775/2008


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného C., zastoupeného advokátkou, proti povinnému V. B., pro 192 690,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 30 Nc 6442/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2008, č.j. 9 Co 314/2008-88, takto:


Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:





Krajský soud v Ostravě jako odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 29. 1. 2008, č. j. 30 Nc 6442/2005-82, kterým Okresní soud ve Frýdku-Místku nevyhověl žádosti povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.


Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včasným dovoláním, v němž namítá, že jsou u něho splněny všechny podmínky ustanovení zástupce z řad advokátů, a že tedy soudy obou stupňů rozhodly nesprávně. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. s. ř. ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


O ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. přípustnost dovolání opřít nelze, neboť rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o žádosti o ustanovení zástupce podle § 30 o. s. ř., není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod č. 48).


Protože přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení § 238 a § 238a o. s. ř. (nejde o věci zde uvedené), zabýval se dovolací soud již jen přípustností z pohledu ustanovení § 239 odst. 1, 2 a 3 o. s. ř., které taxativně vyjmenovává nemeritorní rozhodnutí odvolacího soudu, jež může účastník napadnout dovoláním; rozhodnutí, kterým odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně podle ustanovení § 30 o. s. ř. rozhodl o žádosti účastníka o ustanovení zástupce, však zde uvedeno není. Přípustnost dovolání nemůže založit ani nesprávné poučení odvolacího soudu.


Lze uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu. Nejvyšší soud je proto bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.), aniž by se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatele (§ 241, § 241b odst. 2 o. s. ř.), usnesením odmítl (§ 243b odst. 5 věta první, § 218 písm. c/ o. s. ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 14. dubna 2009


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu