20 Cdo 472/2013
Datum rozhodnutí: 02.04.2013
Dotčené předpisy: čl. II bod 12 předpisu č. 7/2009Sb., § 238a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009




20 Cdo 472/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České Republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, Regionální pobočky Krajské pobočky pro hlavní město Prahu, Praha 1, Na Perštýně 6, proti povinnému V. K. , pro 25 839,- Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. 22 E 1637/2011, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 8. 10. 2012, č. j. 17 Co 390/2012-36, takto:

I. Dovolání se odmítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Krajský soud v záhlaví uvedeným rozhodnutím podle § 43 odst. 2 a § 211 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ), odmítl odvolání proti usnesení ze dne 7. 3. 2012, č. j. 22 E 1637/2011-10, kterým okresní soud nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.

Usnesení krajského soudu, ač řádně poučen o jeho nepřípustnosti, napadl povinný podáním, jež Nejvyšší soud podle jeho obsahu posoudil jako dovolání.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle o. s. ř. ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. Dovolání v projednávané věci není přípustné, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal podmínky povinného zastoupení v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.), dovolání jako nepřípustné odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

Oprávněné, jež by měla na jejich náhradu právo, podle obsahu spisu v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5 o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 2. dubna 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu