20 Cdo 470/2017
Datum rozhodnutí: 30.03.2017
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 241a odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



20 Cdo 470/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Beck International, s. r. o. , se sídlem v Mělníku, Blatecká 3344, identifikační číslo osoby 62741438, zastoupené JUDr. Josefem Svobodou, advokátem se sídlem v Praze 7, Argentinská 286/38, proti povinnému P. R. , pro 33 621 Kč s příslušenstvím, vedené u soudního exekutora JUDr. Lukáše Jíchy, Exekutorský úřad Přerov pod sp. zn. 203 Ex 15170/14, o dovolání navrhovatelky na vyškrtnutí věcí ze soupisu Ing. H. Ch., zastoupené JUDr. Vítězslavem Lacinou, advokátem se sídlem v Praze 10, Litevská 1174/8, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016, č. j. 70 Co 246/2016-35, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 2. 2016, č. j. 103 Ex 15170/14-26, kterým soudní exekutor JUDr. Tomáš Vrána, Exekutorský úřad Přerov (nyní soudní exekutor JUDr. Lukáš Jícha, Exekutorský úřad Přerov) odmítl návrh navrhovatelky Ing. H. Ch. na vyškrtnutí věcí ve výroku specifikovaných ze soupisu movitých věcí povinného sepsaného dne 6. 10. 2015.

Usnesení odvolacího soudu napadla Ing. H. Ch. včasným dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 o. s. ř., neboť dovolacím soudem vyřešená právní otázka má být posouzena jinak a dále dle názoru dovolatelky závisí rozhodnutí v dané věci na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe i skutečnosti, že shodná věc nebyla dovolacím soudem řešena. Namítá, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dovolatelka dále v dovolání popisuje skutkový stav věci. Uvádí, že ze strany soudního exekutora nedošlo k tzv. polepení věcí zařazených do soupisu věcí přelepkou s předepsanými údaji, z tohoto důvodu se ani nemohla se seznamem věcí v průběhu soupisu seznámit. Navrhuje, aby Nejvyšší soud usnesení odvolacího soudu i usnesení soudního exekutora zrušil a věc vrátil soudnímu exekutorovi k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen o. s. ř. ).

Podle § 241a odst. 2 o. s. ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se rozhodnutí napadá, vymezení důvodu dovolání, v čem dovolatel spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání (§ 237 až 238a) a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).

Podle § 237 o. s. ř. není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

Z obsahu dovolání přitom nelze dovodit, v čem dovolatelka spatřuje splnění předpokladů přípustnosti dovolání ve smyslu § 237 o. s. ř. Dovolatelka je povinna v dovolání vymezit, které z hledisek uvedených v § 237 o. s. ř. považuje za splněné (přičemž k projednání dovolání nepostačuje pouhá citace textu ustanovení § 237 o. s. ř. či jeho části), zároveň musí být zřejmé, které otázky hmotného či procesního práva se taková přípustnost týká; skutečnost, že má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak a že rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného i procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe i skutečnost, že shodná věc nebyla dovolacím soudem řešena , není způsobilá založit přípustnost dovolání podle § 237 o. s. ř. [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2013, sen. zn. 29 NSCR 55/2013, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013 (uveřejněné pod číslem 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek); k účelu vymezení předpokladů přípustnosti dále též např. usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2014, sp. zn. III. ÚS 1675/14, usnesení Ústavního soudu ze dne 12. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2716/13].

Protože dovolání má vady, pro něž nelze v dovolacím řízení pokračovat, a tyto vady nebyly odstraněny v průběhu trvání lhůty k dovolání, Nejvyšší soud dovolání Ing. H. Ch. odmítl (§ 243c odst. 1 o. s. ř.).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se nezdůvodňuje (§ 243f odst. 3 věta druhá o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. března 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu