20 Cdo 4674/2016
Datum rozhodnutí: 18.04.2017
Dotčené předpisy: § 107a o. s. ř., § 36 odst. 4 předpisu č. 120/2001Sb.



20 Cdo 4674/2016


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Karla Svobody, Ph.D., v exekuční věci oprávněné CASPER CONSULTING a. s. , se sídlem v Praze 1, Olivova 2096/4, identifikační číslo osoby 63980401, zastoupené Mgr. Soňou Bernardovou, advokátkou se sídlem v Brně, Koliště 55, proti povinným 1) A. P., 2) Y. P., 3) K. P., všem zastoupeným Mgr. Radovanem Dospělem, advokátem se sídlem v Brně, Marešova 305/14, pro 2500000 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 53 Nc 3464/2006, u soudního exekutora Mgr. Kamila Brančíka, Exekutorský úřad Hodonín, pod sp. zn. 007 EX 2146/06, o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 26. dubna 2016, č. j. 26 Co 144/2015-389, takto:

Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor Mgr. Kamil Brančík usnesením ze dne 17. 12. 2014, č. j. 007 Ex 2164/06-355, rozhodl, že exekuce nařízená na základě usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 6. 2006, č. j. 53 Nc 3464/2006-49, se provede namísto dosavadní oprávněné ČR - Ministerstva financí ČR ve prospěch CASPER CONSULTING a. s.

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora pouze formulačně změnil tak, že do exekučního řízení namísto oprávněné vstupuje CASPER CONSULTING a. s. Vzal za prokázané, že Česká konsolidační agentura (právní předchůdkyně oprávněné ČR Ministerstva financí ČR), dále též jen ČKA , postoupila práva, jež jsou předmětem exekuce, smlouvou ze dne 17. 4. 2007 pod č. ČKA105 P 0575 4889142 na společnost Apston Capital Ltd (č. l. 11b ex. spisu). Ta pak tedy mohla platně převést svá práva dále na společnost CASPER CONSULTING a. s. smlouvou ze dne 20. 6. 2013, č. MD6 ČKA 1050575. Jsou tak splněny podmínky pro to, aby posledně zmíněná společnost, která dala souhlas se vstupem do řízení, vstoupila do řízení v postavení oprávněné. Usnesení Okresního soudu v Břeclavi ze dne 28. 5. 2007, č. j. 53 Nc 3464/2006-96 (nepřipouštějící vstup Apston Capital Ltd. do řízení), nebrání tomuto rozhodnutí na vstup společnosti CASPER CONSULTING a. s. do řízení, neboť v dřívějším rozhodnutí nebylo řešeno či zkoumáno, zda práva z ČKA na Apston Capital Ltd. skutečně řádně přešla či nikoli.

Povinní v dovolání namítají, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. S ohledem na rozhodnutí Okresního soudu v Břeclavi ze dne 28. 5. 2007, č. j. 53 Nc 3464/2006-96, o nepřipuštění společnosti Apston Capital Ltd. do řízení, se závěrem odvolacího soudu nesouhlasí. Protože návrh na vstup společnosti Apston Capital Ltd. byl dříve pravomocně zamítnut, nelze podle dovolatelů nyní uzavřít, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 4. 2007, č. ČKA105 P 0575 4889142, došlo k řádnému převodu práv z ČKA na Apston Capital Ltd., že tento převod byl řádně prokázán, a že tato práva mohla být následně řádně převedena na další společnost. Vytýkají, že dosud není najisto postaveno, kdo je oprávněným a věřitelem dovolatelů. Navrhli, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc vrátil soudu k novému projednání.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.), dále jen o. s. ř. .

Dovolání není přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v otázce posouzení podmínek vstupu nového účastníka do řízení v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu.

Z exekučního spisu se podává, že v projednávané věci byla na návrh oprávněné ČKA ze dne 19. 5. 2006 usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 6. 2006, č. j. 53 Nc 3464/2006-49, nařízena exekuce. Okresní soud poté usnesením ze dne 28. 5. 2007, č. j. 53 Nc 3464/2006-96 (č. l. 187 ex. spisu), rozhodl tak, že nepřipustil, aby na místo oprávněné ČKA do řízení vstoupila společnost Apston Capital Ltd. Soud záměnu oprávněné nepovolil s tím, že tento návrh mu došel až poté, co již rozhodl o věci (potažmo o návrhu na nařízení exekuce). Žádný z účastníků se neodvolal a usnesení nabylo právní moci 10. 7. 2007.

Posléze soudní exekutor usnesením ze dne 13. 6. 2008, č. j. 007 Ex 2146/06-175, rozhodl, že se nařízená exekuce provede namísto oprávněné ČKA ve prospěch Apston Capital Ltd. Exekutor zjistil, že dnem 31. 12. 2007 oprávněná ČKA zanikla bez likvidace, a dovodil, že jejím procesním nástupcem je Apston Capital Ltd., jíž byla pohledávka před zánikem ČKA postoupena (§ 107a o. s. ř.). Odvolací soud však usnesením ze dne 21. 10. 2009, č. j. 26 Co 627/2008-158 (č. l. 217 ex. spisu), rozhodnutí soudního exekutora změnil a podle § 107 o. s. ř. rozhodl tak, že v exekuci bude pokračováno jako s oprávněnou s ČR Ministerstvem financí ČR, na niž ke dni zániku ČKA přešla práva a závazky ČKA. Uvedl, že vyhovění návrhu dle § 107a o. s. ř. na vstup společnosti Apston Capital Ltd. do řízení brání překážka věci rozhodnuté, neboť otázka procesního nástupnictví založená na totožných skutkových okolnostech, o něž exekutor nyní opřel své rozhodnutí, již byla dříve soudem pravomocně vyřešena (usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 28. 5. 2007, č. j. 53 Nc 3464/2006-96), přičemž z takového rozhodnutí je nutno vycházet bez ohledu na věcnou správnost tohoto dřívějšího rozhodnutí.

Poté soudní exekutor rozhodl usnesením ze dne 17. 5. 2010, č. j. 007 EX 2146/06-234, že exekuce se provede ve prospěch společnosti Apston Capital Ltd. namísto ČR - Ministerstva financí ČR, avšak Krajský soud v Brně usnesením ze dne 28. 3. 2011, sp. zn. 26 Co 410/2010 (viz č. l. 246 ex. spisu), usnesení soudního exekutora zrušil a řízení o návrhu ze dne 14. 4. 2010 zastavil pro překážku věci rozsouzené (návrh obsahoval stejné skutkové okolnosti jako návrh ze dne 20. 4. 2007). Soud přitom uvedl, že totožnost věci je dána i v případě, že shodný nárok uplatnil stát na základě stejných skutkových tvrzení jako právní nástupce ČKA.

Dále soudní exekutor usnesením ze dne 10. 11. 2011 č. j. 007 Ex 2146/06-265 (ve znění opravného usnesení na č. l. 273) rozhodl, že se exekuce povede ve prospěch Apston Capital Ltd. na místo ČR - Ministerstva financí ČR. Toto usnesení Krajský soud v Brně usnesením ze dne 29. 10. 2012, č. j. 26 Co 200/2012-297, zrušil a řízení návrhu oprávněné ze dne 17. 6. 2011 zastavil pro překážku věci rozsouzené (návrh obsahoval stejné skutkové okolnosti jako návrh ze dne 20. 4. 2007). Dovolání proti tomuto rozhodnutí Nejvyšší soud ČR usnesením ze dne 6. 10. 2014, č. j. 30 Cdo 970/2014-339 (č. l. 343 ex. spisu), zamítl a konstatoval, že uzavření dodatku č. 1 toliko deklarujícího práva a povinnosti vyplývající pro strany z původní postupní smlouvy nepředstavuje v projednávané věci žádnou novou skutečnost, o níž by nebylo dřívějším usnesením soudu rozhodnuto.

Následně soudní exekutor rozhodl usnesením ze dne 17. 12. 2014, č. j. 007 Ex 2146/06-355, o vstupu společnosti CASPER CONSULTING a. s. na místo oprávněné ČR
Ministerstva financí ČR. Odvolací soud v záhlaví označeným usnesením jeho rozhodnutí pouze formulačně pozměnil.

Dovolatelé namítají, že společnost CASPER CONSULTING a. s. nemohla vstoupit do řízení, když soud dříve pravomocně rozhodl tak, že nepřipustil vstup do řízení její právní předchůdkyně Apston Capital Ltd. Dovolatelé však naprosto pomíjí skutečnost, že Okresní soud v Břeclavi ve svém rozhodnutí ze dne 28. 5. 2007, č. j. 53 Nc 3464/2006-96, nikterak neřešil otázku (jež by v případném pozdějším řízení bylo třeba posoudit shodně), zda bylo vymáhané právo na Apston Capital Ltd. převedeno či nikoli. Soud pouze nevyhověl návrhu účastníka na postup podle § 107a o. s. ř. s odůvodněním, že již o věci rozhodl (tj. nařídil exekuci) více jak půl roku před dojitím návrhu na záměnu oprávněných (proto záměnu nepovolil). Tento závěr nebyl podroben dalšímu přezkumu, neboť účastníci si opravný prostředek nepodali.

Dovoláním napadené rozhodnutí je tedy zcela v souladu s judikatorní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2010, sp. zn. 29 Cdo 4776/2008, v němž dovolací soud konstatoval, že úprava obsažená v ustanovení § 159a odst. 1, 4 o. s. ř. omezuje soud v občanském soudním řízení ve volném hodnocení důkazů potud, že otázku, již by jinak byl oprávněn řešit jako předběžnou na základě skutečností, jež měl za prokázány /osvědčeny či doloženy/ na základě jím zjišťovaného skutkového stavu, je při pravomocném rozsudku povinen posoudit ve shodě s jeho výrokem, neboť odvolací soud správně posuzoval nejen to, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, nýbrž i to, že je prokázáno, že právo z exekučního titulu skutečně přešlo či bylo převedeno na osobu, která se má stát novým oprávněným (§ 36 odst. 3 exekučního řádu) a že průkaz této skutečnosti byl podán způsobem předjímaným ustanovením § 36 odst. 4 exekučního řádu (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 943/2012).

Nejvyšší soud tedy postupoval podle § 243c odst. 1 o. s. ř. a dovolání povinných odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. dubna 2017

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu