20 Cdo 4584/2016
Datum rozhodnutí: 20.02.2017
Dotčené předpisy: § 241 o. s. ř., § 241b odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013, § 243f odst. 2 o. s. ř. ve znění od 01.01.2013



20 Cdo 4584/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Miroslavou Jirmanovou, Ph.D., v exekuční věci oprávněného J. S. , zastoupeného JUDr. Jarmilou Čermákovou, advokátkou se sídlem v Jaroměři, Husova 112, proti povinnému J. L. , pro 50 000 Kč a pro nezastupitelné plnění, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. 25 EXE 259/2014, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 11. 8. 2016, č. j. 24 Co 260/2016-442, takto:
Dovolací řízení se zastavuje.
Odůvodnění:
Krajský soud v Hradci Králové v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 16. 6. 2016, č. j. 25 EXE 259/2014-422, kterým Okresní soud v Náchodě zastavil řízení o žádosti povinného o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení (výrok I.) a současně nevyhověl žádosti povinného o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení (výrok II.). Uvedl, že osvobození povinného od soudních poplatků, potažmo ustanovení mu zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení zcela vylučují jeho velmi dobré majetkové poměry, přičemž povinný v odvolání správnost závěrů okresního soudu o jeho majetkových poměrech nijak nezpochybňoval. Současně uvedl, že o návrhu povinného na ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení o dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 2. 11. 2015, č. j. 21 Co 320/2015-231, bylo již pravomocně rozhodnuto usnesením soudu prvního stupně ze dne 31. 12. 2015, č. j. 25 EXE 259/2014-258, ve spojení s usnesením odvolacího soudu ze dne 23. 3. 2016, č. j. 25 Co 59/2016-349, proti kterému nebylo podáno dovolání. Novému projednání věci proto brání překážka věci rozsouzené.

Povinný napadl usnesení odvolacího soudu včasným dovoláním, které vykazovalo nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (nebylo sepsáno advokátem), přičemž ze spisu nevyplývalo, že by dovolatel měl právnické vzdělání. Povinný v dovolání požádal o ustanovení zástupce z řad advokátů pro dovolací řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále o. s. ř. .

Protože dovolání směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) zastavil řízení o žádosti povinného o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé (o návrhu na zastavení exekuce) a současně nevyhověl žádosti povinného o osvobození od soudního poplatku a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení, Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.
V souladu s § 138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
O zřejmě bezúspěšné uplatňování práva pak jde např. tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013, uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek].
Povinný dovoláním brojí proti rozhodnutí, jímž odvolací soud potvrdil výrok soudu prvního stupně o zastavení řízení o žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta pro dovolací řízení a výrok o nevyhovění žádosti povinného o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení. Výrok o zastavení řízení o žádosti o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení advokáta, založený na zjištění, že žadatel v nové žádosti opakuje tytéž skutečnosti, je zcela v souladu s ustálenou judikaturní praxí dovolacího soudu [viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, publikované pod č. 99/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek], a tedy ani dovolání proti rozhodnutí, jímž odvolací soud tento výrok potvrdil, nemůže přivodit povinnému příznivé rozhodnutí, tj. dovolatel nemůže být v dovolacím řízení úspěšný. Není proto důvodné, aby byl povinnému pro takové dovolací řízení ustanoven zástupce, neboť by se jednalo o zbytečné vynakládání prostředků státu na to, aby bylo v dovolacím řízení při uplatňování zřejmě bezúspěšného práva zajištěno povinné zastoupení dovolatele.
Při posuzování otázky oprávněnosti žádosti povinného o ustanovení zástupce z řad advokátů pro odvolací řízení se dovolací soud ztotožňuje se závěrem soudů nižších stupňů, zejména v tom, že majetkové poměry dovolatele nenaplňují podmínky ustanovení § 138 o. s. ř. Jelikož nejsou splněny předpoklady, aby byl dovolatel osvobozen od soudních poplatků, nelze mu ustanovit zástupce pro dovolací řízení. Zabývat se v daném případě otázkou, zda jde též o svévolné nebo zjevně bezúspěšné uplatňování práva, je tudíž nadbytečné.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo a není ani důvod ustanovit dovolateli advokáta pro řízení o dovolání, Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí, § 241b odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).
Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 20. února 2017 JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.
předsedkyně senátu