20 Cdo 445/2004
Datum rozhodnutí: 23.02.2005
Dotčené předpisy:




20 Cdo 445/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Kůrky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné banky, a.s., proti povinnému Paedr. J. Č., za účasti manželky povinného L. Č., pro 637.006,06 Kč s příslušenstvím, prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. E 212/98, o dovolání vydražitelky A. S., zastoupené advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28.února 2002, č.j. 13 Co 1346/2001-255, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 31. 10. 2001, č.j. E 212/98-243, kterým Okresní soud v Bruntále udělil příklep vydražitelce A. S. k vydražení nemovitostí ve výroku usnesení uvedených za nejvyšší podání 260.000,- Kč, k jeho zaplacení stanovil lhůtu jednoho měsíce ode dne právní moci usnesení o udělení příklepu s tím, že na nejvyšší podání se započítává vydražitelkou složená jistota 150.000,- Kč. Dospěl k závěru, že nenastal žádný z důvodů předvídaných v ustanovení § 336k odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o.s.ř. ), pro který lze změnit usnesení o příklepu, a že žádné kogentní ustanovení občanského soudního řádu neukládá povinnost zajistit dražitelům před dražbou přístup do dražených nemovitostí.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla vydražitelka dovoláním, jímž namítá, že řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), a dále je dán dovolací důvod i podle § 241a odst. 3 o.s.ř., neboť nesprávná skutková zjištění byla následně příčinou nesprávného rozhodnutí . Uvedla, že soudy obou stupňů vycházely při stanovení ceny nemovitostí zejména ze znaleckého posudku Ing. M. B. ze dne 31.8.2000, jehož základním nedostatkem je, že výpočet opotřebení objektu byl stanoven tzv. lineární metodou. V této souvislosti poukázala na závěry znaleckého posudku Ing. L. N., z nichž za podstatné považuje, že pro svůj dílčí technický stav není rodinný dům čp. 432 schopen provozu. Domnívá se, že byla uvedena v omyl, jestliže měla před dražbou k dispozici jen znalecký posudek Ing. B. a prohlídka nemovitosti ji nebyla umožněna. Její omyl podtrhuje také skutečnost, že byla poučena soudem, že i po příklepu může nemovitost vrátit, pokud bude stav nemovitostí odlišný od stavu deklarovaného znaleckým posudkem Dále namítá, že v době příklepu nebyl náležitě zjištěn právní stav pozemků a že mimo jiné je stavba dvojgaráže postavena na zcela jiném pozemku, než bylo v povolovacím řízení určeno. Navrhla proto, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání odkázala na své podání z 4. 12. 2001 a uvedla, že bylo věcí vydražitelky, aby si řádně draženou věc prohlédla, a tak se zbytečně nevystavovala možným finančním komplikacím.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci udělení příklepu ve výkonu rozhodnutí, je dovolání ve smyslu § 238a odst. l písm. e/ o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. l písm. b/ nebo c/ o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. l písm. b/ o.s.ř. je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější odvolacím soudem zrušené rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. l písm. c/ o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení § 237 odst. l písm. c/ o.s.ř. spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se může týkat jen právních otázek, jejichž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení obdobných právních poměrů a jež by tak mohlo mít vliv na rozhodovací činnost soudů obecně (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu uvedeného ustanovení předpokládá); dovolání lze tudíž odůvodnit jen ustanovením § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. (nesprávným právním posouzením věci). Při přezkumu napadeného rozhodnutí a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil je dovolací soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Dovolatelka však důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. neohlásila a tento důvod nevyplývá ani z obsahu dovolání. Naopak předně napadá skutková zjištění týkající se ceny nemovitostí, které byly předmětem dražby a od níž se odvíjí nejnižší podání (§ 336e odst. l o.s.ř.). Uplatňuje tedy dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, však přípustnost dovolání ve smyslu § 237 odst. l písm. c/ o.s.ř. (vyjma případu o který zde nejde kdy by samotná vada, pokud by jí řízení trpělo, splňovala podmínku zásadního právnímu významu) založit nemohou (dovolací soud je zohlední jen, je-li dovolání přípustné /§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř./, a tento předpoklad v projednávaném případě, kdy napadené rozhodnutí není zásadního právního významu, naplněn není). Skutková tvrzení týkající se právního stavu dražené nemovitosti a jejího příslušenství pak dovolatelka přednesla teprve v dovolacím řízení. Takové uplatnění skutkových novot je však výslovně vyloučeno ustanovením § 241 odst. 4 o.s.ř. (a na takových novotách nemůže být založen dovolací důvod podle § 241a odst. 3, ani podle § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.). Týž závěr platí o dovolatelčině námitce o uvedení v omyl.

Lze tedy uzavřít, že dovolání není přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu; Nejvyšší soud je proto bez jednání (§ 243a odst. l, věta první, o.s.ř.) odmítl (§ 243b odst.5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. l a § 146 odst. 3 o.s.ř. (vydražitelka úspěšná nebyla a oprávněné ani povinnému v tomto stadiu řízení podle obsahu spisu náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. února 2005

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu