20 Cdo 430/2009
Datum rozhodnutí: 19.02.2009
Dotčené předpisy: § 236 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 430/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného Ing. P. Ch., proti povinnému J. P., prodejem movitých věcí povinného, pro částku 144.212,- Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 14 E 334/2005, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze z 29. 5. 2008, č.j. 27 Co 179/2008-120, takto:

Dovolání se odmítá.



O d ů v o d n ě n í :

Proti shora označenému rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení z 27. 2. 2008, č.j. 14 E 334/2005-109, kterým okresní soud zamítl návrh na ustanovení zástupce z řad advokátů, podal oprávněný dovolání.



Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o ustanovení zástupce z řad advokátů v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání není dána ani ustanovením § 237 odst. 1 o.s.ř., jelikož napadené rozhodnutí není usnesením ve věci samé (k pojmu věc sama srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/1998 pod poř. č. 61, příp. usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 11/1997 pod poř. č. 88).

Tento závěr s sebou nese konečné posouzení dovolání jako nepřípustného (srov. též usnesení Nejvyššího soudu z 30. 10. 2001, sp. zn. 29 Odo 750/2001, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 3/2002 pod poř. č. 48, a usnesení Nejvyššího soudu ze 4. 9. 2003, sp. zn. 29 Odo 265/2003, uveřejněné v témže časopise č. 9/2003 pod poř. č. 151).

Nejvyšší soud proto dovolání aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 věta za středníkem o. s. ř.) odmítl podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; povinnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. února 2009

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.

předseda senátu