20 Cdo 4293/2010
Datum rozhodnutí: 29.11.2010
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.



20 Cdo 4293/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněného Dopravního podniku hl.m. Prahy, akciové společnosti , se sídlem v Praze 9, Sokolovská 217/42, identifikační číslo osoby: 000 05 886, zastoupenému JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, adresa pro doručování Praha 2, Ječná 39a, proti povinnému P. T. , pro 808,- Kč, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. 61 Nc 6253/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 1. dubna 2010, č. j. 29 Co 121/2010 - 21, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 22. 4. 2009, č. j. 61 Nc 6253/2009 - 4, nařídil podle usnesení téhož soudu ze dne 21. 10. 2003, č. j. 20 C 216/2003 - 16, exekuci k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 808,- Kč, pro náklady nalézacího řízení ve výši 3.750,- Kč, pro náklady právního zastoupení v tomto řízení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Juraje Podkonického, Ph.D., Exekutorský úřad Praha.

Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci usnesením ze dne 1. 4. 2010, č. j. 29 Co 121/2010 - 21, k odvolání povinného usnesení okresního soudu potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 1. dubna 2010, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009]. Nesprávné poučení odvolacího soudu o tom, že dovolání je přípustné, přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).

Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatele (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 29. listopadu 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu