20 Cdo 4106/2008
Datum rozhodnutí: 27.10.2010
Dotčené předpisy: § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., § 55 odst. 1 předpisu č. 120/2001Sb. ve znění do 31.10.2009




20 Cdo 4106/2008


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, a. s., se sídlem v Praze 8 Karlíně, Za Poříčskou branou 256/6, zastoupené JUDr. Petrem Hrdličkou, advokátem se sídlem v Praze 8, Pobřežní 620/3, proti povinnému Ing. V. H. , zastoupenému JUDr. Pavlem Budilem, advokátem se sídlem v Benešově, Masarykovo nám. 225, pro 985.154,- Kč, vedené u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. 7 Nc 3285/2007, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2008, č. j. 23 Co 46/2008-41, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2008, č. j. 23 Co 46/2008-41, a usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 22. 11. 2007, č. j. 7 Nc 3285/2007-29, se zrušují a věc se vrací okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 22. 11. 2007, č. j. 7 Nc 3285/2007-29, kterým okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce. Stejně jako soud prvního stupně dospěl k závěru, že soud může exekuci podle § 268 odst. 1 písm. e) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř. ), zastavit jen z podnětu exekutora, jenž v něm uvede, které úkony ke zjištění majetku provedl, a s jakým výsledkem, popřípadě z čeho dovodil hodnotu majetku povinného. V řízení podle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen zákon č. 120/2001 Sb. ), soud sám majetek povinného nezjišťuje, a proto bez podnětu exekutora sám exekuci zastavit nemůže. Za nedůvodný považuje odkaz povinného na § 264 odst. 2 o. s. ř., neboť v případě exekuce teprve exekutor zjišťuje, jaký majetek povinný má.

V dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř., ve znění účinném do 30. 6. 2009, povinný namítá, že usnesení krajského soudu nebylo doručeno jeho manželce, takže dosud není v právní moci. Dále uvádí, že již před nařízením exekuce muselo být soudu známo, že povinný nemá žádný majetek a že exekuce nepovede ke zdárnému konci. Jestliže povinný pobírá jen důchod, z něhož lze srážet asi 1 900,- Kč, je zřejmé, že exekuce k uspokojení pohledávky oprávněného vést nemůže. O tom, že povinný je nemajetný, svědčí i skutečnost, že ho soud osvobodil od placení soudních poplatků a přiznal mu zástupce. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud věc projednal a rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30. 6. 2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.).
Dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 ve spojení s § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř., přípustné, neboť rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam, spočívající v tom, že otázkou, zda (ne)lze zastavit exekuci podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. bez podnětu soudního exekutora, se Nejvyšší soud nezabýval.

Právní posouzení je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, mylně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval. Podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. výkon rozhodnutí bude zastaven, jestliže průběh výkonu rozhodnutí ukazuje, že výtěžek, kterého jím bude dosaženo, nepostačí ani ke krytí jeho nákladů.

Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 55 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb. ve znění účinném do 31. 10. 2009 exekutor nerozhoduje o zastavení exekuce podle ustanovení o zastavení výkonu rozhodnutí (§ 268 a 269 občanského soudního řádu).

Z citovaných ustanovení vyplývá, že exekuci podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. lze zastavit tehdy, jestliže po provedení úkonů směřujících ke zjištění majetku povinného není zjištěn žádný majetek, popřípadě je jeho hodnota ke krytí nákladů exekuce nepostačující. V exekučním řízení úkony směřující ke zjištění majetku povinného provádí pověřený exekutor. Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 11. 2. 2009, sp. zn. 20 Cdo 4360/2008, uvedl, že v případě nedostačujícího majetku exekutor podá soudu podnět k zastavení exekuce a uvede v něm, jaké úkony ke zjištění majetku provedl a s jakým výsledkem, případně z čeho dovodil hodnotu zjištěného majetku. V usnesení ze dne 26. 3. 2008, sp. zn. 20 Cdo 5293/2007, dále Nejvyšší soud uvedl, že v případě, že by povinný podal řádný návrh na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř., soud by se takovým návrhem zabývat musel (ve věci sp. zn. 20 Cdo 5293/2007 však návrh podán nebyl). V takovém případě pak soud vyžádá od exekutora zprávu o tom, jaký majetek povinného zjistil, popřípadě jaká je jeho hodnota, a jaké jsou náklady exekuce, a jeho stanovisko k návrhu na zastavení exekuce. Na základě vyjádření exekutora pak posoudí, zda důvod k zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. e) o. s. ř. je dán. Dospěl-li odvolací soud k jinému závěru, je tento závěr nesprávný. Nejvyšší soud proto napadené rozhodnutí zrušil. Jelikož důvody, pro které bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i pro rozhodnutí soudu prvního stupně, zrušil i jeho rozhodnutí a věc mu vrátil k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta druhá, o. s. ř.).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný (§ 243d odst. l, část věty první za středníkem o. s. ř.).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího (§ 243d odst. l, věta druhá o. s. ř.), popřípadě bude o náhradě nákladů rozhodováno ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. října 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu