20 Cdo 397/2013
Datum rozhodnutí: 18.03.2013
Dotčené předpisy: § 238a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009, čl. II bod 12 předpisu č. 7/2009Sb.




20 Cdo 397/2013

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph. D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Komerční banky a. s. , se sídlem v Praze 1, Na Příkopě 33 čp. 969, identifikační číslo osoby 45317054, zastoupené JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jankovcova 1518/2, proti povinným 1) J. P. , 2) J. P., pro 154 977,81 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 74 EXE 483/2012, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 8. 2012, č. j. 35 Co 275/2012-36, takto:

Dovolání se odmítá.

Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Odvolací soud napadeným rozhodnutím potvrdil ve vztahu mezi oprávněnou a povinným 1) usnesení ze dne 2. 2. 2012, č. j. 74 EXE 483/2012-10, kterým soud prvního stupně nařídil exekuci podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Jiřího Nováka ze dne 16. 5. 2011, sp. zn. K/2010/09569, a jejím provedením pověřil Mgr. Petra Polanského, soudního exekutora Exekutorského úřadu Liberec. Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný 1) dovoláním.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz. Čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. části první zákona č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.), dále jen o. s. ř. .

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř., lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 16. 8. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), a aniž zkoumal povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241 o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. března 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D., v. r.
předsedkyně senátu