20 Cdo 3907/2007
Datum rozhodnutí: 23.06.2009
Dotčené předpisy:




20 Cdo 3907/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného S. H., zastoupeného advokátem, proti povinné B. G. a. s., zastoupené advokátkou, pro 287.742,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. 96 Nc 1287/2006, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 3. 2007, č. j. 20 Co 400/2006-71, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 17. 3. 2006, č.j. 96 Nc 1287/2006-4, jímž Městský soud v Brně nařídil podle rozhodčího nálezu rozhodce JUDr. Bc. M. K., PhD. ze dne 20. 12. 2005, sp. zn., k vydobytí pohledávky ve výši 287.742,- Kč, pro náklady předchozího řízení ve výši 6.847,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinné exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. P. K., soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že podkladový rozhodčí nález je formálně vykonatelný, neboť podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu soudem podle § 32 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 216/1994 Sb. ), nemá odkladný účinek na vykonatelnost nálezu a soud vykonatelnost nálezu neodložil. Námitkami věcné nesprávnosti rozhodčího nálezu se odvolací soud s ohledem na to, že se nejedná o skutečnost rozhodnou pro nařízení exekuce, nezabýval.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, v němž prostřednictvím důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), namítá neexistenci exekučního titulu. Rozhodčí nález byl podle ní vydán s četnými hrubými porušeními zákona, a sice aniž by existovala nezpochybnitelná rozhodčí smlouva, ve věci se nekonalo ústní jednání, nebylo vedeno řízení s cílem dosáhnout smíru a nebyly odstraněny naše pochybnosti o nepodjatosti JUDr. Bc. M. K., Ph.D , navíc ze samotného rozhodčího nálezu vyplývá, že je protiprávně vymáháno bezdůvodné obohacení. Exekuci lze přitom nařídit jen na základě exekučního titulu, který musí být v pořádku nejen z hlediska procesního práva , ale musí být korektní i z hlediska práva hmotného. Zdůrazňuje, že u Městského soudu v Brně podala návrh na zrušení rozhodčího nálezu a na odložení jeho vykonatelnosti. Dosavadní průběh řízení je podle dovolatelky otázkou zásadního významu. Navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Oprávněný ve vyjádření navrhl, aby bylo dovolání odmítnuto jako nepřípustné, neboť nespočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jde o nesprávné právní posouzení na straně povinné, které se týká samotného dovolání i návrhu na odklad vykonatelnosti.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je vyloučeno (usnesení, jímž byla nařízena exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).

Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).

Povinná argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesla, hodnocením v dovolání obsažené argumentace však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze, jelikož není žádného podkladu pro úsudek, že odvolací soud při posuzování otázek, jež jsou ve stadiu nařízení exekuce významné, uplatnil právní názory nestandardní, resp. vybočující z mezí ustálené soudní praxe.

V souzené věci je exekučním titulem rozhodčí nález rozhodce JUDr. Bc. M. K., PhD. ze dne 20. 12. 2005, sp. zn. Odvolací soud z připojeného spisu Městského soudu v Brně sp.zn. 33 C 4/2006 zjistil, že povinná se domáhá zrušení podkladového rozhodčího nálezu a že o jejím návrhu nebylo ke dni rozhodnutí odvolacího soudu pravomocně rozhodnuto, neboť výrok, jímž byla žaloba zamítnuta, napadla žalobkyně odvoláním. Vykonatelnost rozhodčího nálezu městský soud neodložil.

Věcné posouzení návrhu na nařízení exekuce zahrnuje pouze to, zda exekuční titul byl vydán orgánem, který k tomu měl pravomoc, zda je vykonatelný po stránce formální a materiální, zda oprávněný a povinný jsou věcně legitimováni, zda jde-li o vymožení peněžitého plnění je exekuce navrhována v takovém rozsahu, který stačí k uspokojení oprávněného, zda k vydobytí peněžité pohledávky nepostačuje výkon rozhodnutí nařízený nebo exekuce prováděná jiným způsobem a zda právo není prekludováno.

Je výrazem ustálené soudní praxe, že v exekučním řízení soud naopak není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost exekučního titulu, jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. 21 Cdo 2020/98, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1570/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58). Nejvyšší soud již také ve své rozhodovací činnosti opakovaně vysvětlil, že případné vady (byť by skutečně existovaly) řízení, v němž byl exekuční titul vydán, se do exekučního řízení nepřenášejí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. 20 Cdo 554/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62). Námitky povinné stran nesprávnosti nálezu z hlediska hmotného práva a průběhu rozhodčího řízení jsou proto bez významu.

Odvolací soud neuplatnil nestandardní právní názory ani při posouzení formální vykonatelnosti podkladového rozhodčího nálezu, který je exekučním titulem ve smyslu ustanovení § 40 odst. 1 písm. c) zákona č. 120/2001 Sb. Závěr, že podání návrhu na zrušení rozhodčího nálezu nemá odkladný účinek, se podává z ustanovení § 32 odst. 2, věty první, zákona č. 216/1994 Sb. a nařízení výkonu rozhodnutí by nebránilo ani odložení vykonatelnosti rozhodčího nálezu podle ustanovení § 32 odst. 2, věty druhé, zákona č. 216/1994 Sb.

Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. června 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu