20 Cdo 3875/2011
Datum rozhodnutí: 24.11.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 3875/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 411 97 518, adresa pro doručování: VZP ČR, Krajská pobočka pro Středočeský kraj, Územní pracoviště Mělník, Fibichova 267, proti povinné J. M. , pro 47.960,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 16 EXE 2732/2011, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. července 2011, č. j. 31 Co 318/2011 - 26, takto:

Dovolání se o d m í t á.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud v Mělníku usnesením ze dne 13. 4. 2011, č. j. 16 EXE 2732/2011 - 11, nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků oprávněné ze dne 22. 9. 2010, č. 2541001365, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 47.960,- Kč a pro náklady exekučního řízení, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinné, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Zdeňka Zítku, Exekutorský úřad Plzeň-město.

Krajský soud v Praze shora označeným usnesením podle § 44 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb., o exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění účinném od 1. 11. 2009 (dále jen exekuční řád ), odvolání povinné proti usnesení soudu prvního stupně odmítl.

Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním (podání ze dne 5. 10. 2011), aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 29. července 2011, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), a stejně ani proti usnesení odvolacího soudu, kterým bylo podle § 44 odst. 7 exekučního řádu odmítnuto odvolání, nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].

Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinné podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. listopadu 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu