20 Cdo 3875/2010
Datum rozhodnutí: 15.12.2010
Dotčené předpisy: § 237 o. s. ř., § 238 o. s. ř., § 238a o. s. ř., § 239 o. s. ř.




20 Cdo 3875/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné MOSTECKÁ BYTOVÁ, a. s., se sídlem v Mostě, J. Skupy 2522, identifikační číslo 254 38 832, proti povinnému M. Z. , zemřelému 11. 4. 2008, pro 22 957,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Mostě pod sp. zn. 21 Nc 8323/2006, o dovolání soudního exekutora JUDr. Jana Parasky, se sídlem Exekutorského úřadu v Mostě, proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 23. 2. 2010, č. j. 10 Co 109/2010-33, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. 9. 2009, č. j. 21 Nc 8323/2006-27, a to v odvoláním napadeném výroku II., kterým soud prvního stupně nepřiznal soudnímu exekutorovi právo na náhradu nákladů exekuce s odkazem na stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 23/06 a nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 455/08. Dále krajský soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Usnesení odvolacího soudu napadl soudní exekutor dovoláním.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz část první, čl. II Přechodných ustanovení, bod 12. zákona č. 7/2009 Sb.), dále jen o. s. ř. .

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení o nákladech řízení, a tedy ani o nákladech exekuce, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., neboť usnesení o nákladech exekuce (stejně jako usnesení o nákladech řízení) není rozhodnutím ve věci samé (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2740/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001).

Nejvyšší soud proto dovolání soudního exekutora podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

Dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, oprávněné dle obsahu spisu náklady v dovolacím řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení (§ 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o. s. ř.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2010

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r. předsedkyně senátu