20 Cdo 3866/2007
Datum rozhodnutí: 23.06.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 3866/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněného V. K., zastoupeného advokátem, proti povinnému V. Z., pro 45.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 13 Nc 4096/2006, o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2007, č. j. 31 Co 225/2007-14, takto:





Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 4. 2007, č. j. 31 Co 225/2007-14, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.


Odůvodnění:


Ve výroku uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 8. 1. 2007, č.j. 13 Nc 4096/2006-6, kterým Okresní soud Praha západ zamítl návrh, jímž se oprávněný domáhal nařízení exekuce podle platebního rozkazu Okresního soudu Praha západ ze dne 12. 10. 2006, č. j. 10 C 271/2006-12, k vydobytí pohledávky 45.000,- Kč, nákladů předcházejícího řízení 20.304,50 Kč a nákladů exekuce, na majetek povinného. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podkladové rozhodnutí není vykonatelné a ani pravomocné, neboť v nalézacím řízení dosud nebylo rozhodnuto o žádosti povinného o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu a o jeho odporu. Tento postup přísluší nalézacímu soudu a nelze jej jako otázku předběžnou řešit v řízení exekučním.


Rozhodnutí odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, v němž prostřednictvím dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále též jen o.s.ř. , oponuje závěru, že podkladový platební rozkaz, na němž mu byla nalézacím soudem vyznačena doložka právní moci a vykonatelnosti, není způsobilým exekučním titulem. Podání žádosti o prominutí zmeškání lhůty podle § 58 o.s.ř. nemá samo o sobě odkladný účinek a nebrání nařízení exekuce. Oprávněný ještě doplňuje, že povinný svým podáním o prominutí zmeškání lhůty nepožádal a už vůbec nepodal návrh, aby soud přiznal žádosti o prominutí zmeškání lhůty odkladný účinek, v odporu pouze vysvětlil, proč nepodal své vyjádření v zákonné lhůtě; tento argument má však oprávněný vzhledem k prve uvedené námitce za zcela nepodstatný . Navrhl, aby dovolací soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Dovolání je ve smyslu § 236 odst. 1 o.s.ř. přípustné, protože směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam (§ 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3, § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř., § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ). Ten je dán tím, že k přezkumu nabídnutou otázku formální vykonatelnosti exekučního titulu posoudil odvolací soud v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.


Z úřední povinnosti přihlíží dovolací soud k vadám vyjmenovaným v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř., jež by činily řízení zmatečným, jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; jinak je vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.). Uvedené vady nebyly dovoláním vytýkány a nevyplývají ani z obsahu spisu.


Právní posouzení je ve smyslu § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného, ale a o takový případ jde v souzené věci i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.


Odvolací soud vyšel z následujícího skutkového stavu. Platební rozkaz Okresního soudu Praha západ ze dne 12. 10. 2006, č.j. 10 C 271/2006-12, který je v souzené věci exekučním titulem, byl povinnému doručen do vlastních rukou dne 23. 10. 2006. Povinný podal k poštovní přepravě dne 23. 11. 2006 odpor proti platebnímu rozkazu a současně požádal o prominutí zmeškání lhůty.


Nejvyšší soud ve své rozhodovací praxi opakovaně zdůraznil, že soud musí v každém stadiu exekučního řízení najisto postavit, zda titul je vykonatelný. Samotným důvodem pro zamítnutí návrhu na nařízení exekuce nemůže být okolnost, že proti podkladovému rozhodnutí opatřenému doložkou vykonatelnosti bylo podáno odvolání (resp. odpor); suspenzivní účinek má totiž jen včasné odvolání, platební rozkaz ruší jen včas podaný odpor (§ 174 odst. 2, věta první, o.s.ř.), pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne (§ 174 odst. 3, část věty první před středníkem, o.s.ř.). Exekuční soud proto musí buď vyčkat rozhodnutí nalézacího soudu o tomto opravném prostředku, anebo otázku, zda odpor byl podán včas, musí posoudit sám (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2207/2004, uveřejněném v časopise Soudní judikatura 10/2005 pod č. 166, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 2. 2009, sp. zn. 20 Cdo 1738/2007).


Neskončené řízení o prominutí zmeškání lhůty k podání odporu je pro posouzení formální vykonatelnosti platebního rozkazu v řízení o nařízení exekuce bezcenné, a to i kdyby odpovídajícímu návrhu byl ve smyslu § 58 odst. 2 o.s.ř. přiznán odkladný účinek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 2. 2005, sp. zn. 20 Cdo 2204/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2005, sp. zn. 20 Cdo 368/2005).


Odlišné právní posouzení, k němuž v dané věci dospěl odvolací soud, tedy správné není a dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. byl tudíž uplatněn po právu; Nejvyšší soud proto aniž se zabýval dalšími námitkami dovolatele napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.).


Soud odvolací je vázán právním názorem dovolacího soudu (§ 243d odst. 1, věta první, § 226 odst. 1 o.s.ř.).


V novém rozhodnutí odvolací soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního, tedy i dovolacího (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.), případně se o náhradě nákladů rozhodne ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. června 2009


JUDr. Pavel Krbek, v. r.


předseda senátu