20 Cdo 3842/2009
Datum rozhodnutí: 23.08.2011
Dotčené předpisy: § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 3842/2009


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné a) Ing. V. H. , a dalších oprávněných b) F. H. a c) J. H. , proti povinnému V. H. , za účasti přihlášené zástavní věřitelky D&I CONSULTING LIMITED , se sídlem Juliana Close 29, Londýn N2 OTJ, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, zastoupené Mgr. Tomášem Rašovským, advokátem v Brně, Kotlářská 51a, vedené u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 37 E 1336/2001, o dovolání zástavní věřitelky proti usnesení Krajského soudu v Praze z 27. 5. 2009, č. j. 20 Co 171/2009-379, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:


Usnesením ze 7. 1. 2009, č. j. 37 E 1336/2001-348, okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že z ní bude uspokojena
1. pohledávka státu Okresního soudu v Kladně
2. pohledávka oprávněné Ing. V. H.
3. pohledávka dalších oprávněných F. a J. H. (výrok I.),
a o pohledávce zástavní věřitelky rozhodl tak, že ta se popírá co do důvodu (výrok II.). Své rozhodnutí odůvodnil tím, že oprávněná i další oprávnění její pohledávku popřeli co do důvodu s tím, že věřitelka svou pohledávku nepřihlásila k okamžiku zahájení dražby. Podle okresního soudu k jejímu dalšímu podání, jímž vyčísluje a žádá přiznat výtěžek z dražby, by proto nemělo být přihlíženo.

K odvolání zástavní věřitelky krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výroku II. změnil tak, že její přihláška se odmítá, a ve výroku I. (o samotném rozvrhu) je zrušil a věc (v tomto rozsahu) vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že k rozvrhovému jednání nebyl jako přihlášený zástavní věřitel předvolán Finanční úřad v Kladně a že tedy soud nejednal se všemi účastníky rozvrhového řízení. Odmítnutí přihlášky zástavní věřitelky (odvolatelky a dovolatelky) krajský soud odůvodnil argumentem, že ta svou pohledávku přihlásila teprve před čtvrtým dalším dražebním jednáním. Z ustanovení § 336m odst. 3 o. s. ř. plyne, která ustanovení zákona upravující první dražební jednání lze použít i pro dražební jednání další. Ustanovení § 336f o. s. ř. mezi tam vyjmenovanými ustanoveními není, proto je při dalším dražebním jednání použít nelze, což podle odvolacího soudu znamená, že zástavní věřitel svou pohledávku musí přihlásit nejpozději do zahájení prvního dražebního jednání. Přihlásí-li pohledávku později, soud ji usnesením odmítne podle § 336f odst. 3 o. s. ř.; soud prvního stupně měl tedy podle odvolacího soudu posoudit, zda přihlášky všech věřitelů byly podány včas, ještě před nařízením rozvrhového jednání. Přihlášky podané opožděně měl usnesením, jež musí obsahovat odůvodnění, doručit věřitelům, jejichž přihlášky odmítl. Tyto věřitele pak nepředvolává k rozvrhovému jednání, neboť nejsou účastníky této fáze řízení, může jim však termín jednání oznámit. Odmítnutí věřitelé jsou osobami, které mají právo podat odvolání proti rozvrhovému usnesení, neboť se pouze touto cestou mohou bránit proti odmítnutí přihlášky.

V dovolání, podaném výslovně do všech výroků napadeného usnesení, zástavní věřitelka aniž se zabývá otázkou jeho přípustnosti namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o. s. ř.), jež s poukazem na judikaturu Ústavního soudu, vytýkající obecným soudům přepjatě formalistický postup, spatřuje v nesprávné aplikaci ustanovení § 336m odst. 3 ve vztahu k ustanovení § 336f odst. 3 o. s. ř. Vyjadřuje přesvědčení, že ze samotné absence ustanovení § 336f ve výčtu obsaženém v ustanovení § 336m odst. 3 o. s. ř. povinnost zástavního věřitele přihlásit svou pohledávku jedině nejpozději do zahájení prvního dražebního jednání dovodit nelze; přihlásila-li ji 26. 6. 2006, tedy před zahájením čtvrtého dalšího dražebního jednání konaného 15. 11. 2006, zatímco nemovitost byla vydražena (až) v šesté další dražbě 17. 12. 2007, učinila tak včas.

Oprávněná navrhla posouzeno podle obsahu jejího vyjádření na č.l. 406 zamítnutí dovolání.

Nejvyšší soud, který věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb.), se nejprve zabýval otázkou přípustnosti dovolání a v tomto ohledu dospěl k závěru, že dovolání přípustné není.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř. O žádný z případů v těchto ustanoveních zmíněných však v souzené věci nejde. Podle § 238, § 238a ani § 239 o. s. ř. dovolání přípustné není, neboť usnesení o odmítnutí opožděné přihlášky pohledávky (a právě o takové, nikoli tedy o usnesení o samotném rozvrhu ve smyslu ustanovení § 238a odst. 1 písm. f/ o. s. ř. jde v části napadeného usnesení, jíž odvolací soud změnil II. výrok usnesení soudu prvního stupně), proti němuž ostatně není přípustný ani řádný opravný prostředek, tedy odvolání, v taxativních výčtech těchto ustanovení vyjmenováno není. Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., neboť usnesení podle ustanovení § 336f odst. 3 o. s. ř. není rozhodnutím ve věci samé (k pojmu věc sama srov. usnesení Nejvyššího soudu z 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 61/1998).

Dovolání není přípustné ani proti té části výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud zrušil rozhodnutí soudu prvního stupně ve výroku I. o rozvrhu a věc mu (v tomto rozsahu) vrátil k dalšímu řízení, jelikož v této části nejde o rozhodnutí měnící ani potvrzující (viz. ustanovení § 238a odst. 1 písm. f/ o. s. ř. a contr.).

Protože dovolání není přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodnuto nebylo, jelikož předmětným usnesením Nejvyššího soudu se řízení nekončí (§ 151 odst. 1 o. s. ř. a contr.).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. srpna 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu