20 Cdo 3823/2011
Datum rozhodnutí: 25.04.2013
Dotčené předpisy: § 47 předpisu č. 120/2001Sb., § 336k o. s. ř.




20 Cdo 3823/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, Krajská pobočka pro Středočeský kraj, územní pracoviště Beroun, Pod Kaplankou 483, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinné D. S. , za účasti vydražitele L. O., zastoupeného Mgr. Danielem Miličem, advokátem se sídlem v Havlíčkově Brodě, Kalinovo nábřeží 605, pro částku 81.947,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. II Nc 4332/2005, o dovolání vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Praze z 29. června 2011, sp. zn. 20 Co 206/2011, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud k odvolání povinné změnil usnesení z 24. února 2011, č. j. 121 EX 1046/05-32, jímž JUDr. Vendula Flajšhansová, soudní exekutorka Exekutorského úřadu Plzeň-sever, Divadelní 2728/3a, udělila vydražiteli příklep k tam specifikovaným nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí na listu vlastnictví 1235 pro katastrální území Hlásná Třebaň. Odvolací soud vycházel ze zjištění, že soudní exekutorka nařídila dražbu dvou souborů nemovitostí v odlišných katastrálních územích na stejný den, a to na 24. února 2011, tak, že počátek dražebního jednání ohledně nemovitostí zapsaných pro Katastrální území Mořinka stanovila na 11:00 hodin a počátek dražebního jednání ohledně nemovitostí zapsaných pro Katastrální území Hlásná Třebaň na 11:30 hodin. Dražba posledně uvedených nemovitostí pak proběhla přesto, že při dražebním jednání předcházejícím, započatým v 11:00 hodin, byly vydraženy nemovitosti v Katastrálním území Mořinka za částku 200.000,- Kč. Z uvedeného odvolací soud dovodil, že takovýto postup soudní exekutorky (nehledě na to, že před dražbou měla v této exekuci na svém účtu složenu částku 94.000,- Kč, kterou nestačila ztotožnit s vymáhanou pohledávkou ) byl v rozporu se zákonem, neboť v předmětné věci byla exekuce nařízena pro pohledávku oprávněné ve výši 81.949,- Kč a náklady exekuce, a po proběhlé dražbě nemovitostí v Katastrálním území Mořinka za 200.000,- Kč bylo reálné, že vymáhaná pohledávka bude včetně nákladů exekuce plně uspokojena. Za tohoto stavu, kdy byl jeden soubor nemovitostí vydražen za částku dostatečnou k uspokojení vymáhané pohledávky i nákladů exekuce, a kdy nenastala (ani ještě nastat nemohla) situace, že vydražitel nezaplatil nejvyšší podání, bylo podle názoru odvolacího soudu konání dražby dalších nemovitostí nadbytečné a zcela v rozporu se smyslem exekučního řízení, jímž je dosažení uspokojení oprávněného a úhrady nákladů exekuce při dodržení zásady přiměřenosti exekuce, kdy rozsah postižení majetku musí odpovídat výši vymáhaného nároku a nákladů.

Podle odvolacího soudu je také nerozhodné, že se při rozvrhu rozdělované podstaty kromě pohledávky oprávněné (případně dalšího oprávněného), pro niž byla exekuce nařízena, uspokojují i pohledávky dalších věřitelů povinné, případně další pohledávky oprávněné, neboť ve prospěch těchto pohledávek exekuce nařízena nebyla; věřitelé, kteří svoje pohledávky přihlásili, případně oprávněná (další oprávněný) se svými novými pohledávkami pouze podílejí na rozvrhu rozdělované podstaty (§ 336f, § 337 a násl. o. s. ř.). Z hlediska posouzení zákonnosti dražby je v dané věci bez významu také okolnost, že proti povinné vymáhají věřitelé své pohledávky v jiných exekučních řízeních.

V dovolání vydražitel namítá nesprávné právní posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř.), jež spatřuje v závěru odvolacího soudu, že při nařízení dražby a v průběhu dražebního jednání, při němž byl udělen příklep, došlo k porušení zákona. Odvolací soud podle jeho názoru pochybil, nevzal-li v úvahu skutečnost, že příklep neznamená automaticky zaplacení kupní ceny , neboť vydražitel např. může cenu nezaplatit nebo napadnout usnesení o příklepu odvoláním například proto, že přehodnotí ekonomickou výhodnost svého kroku. Soudní exekutorka v okamžiku konání v pořadí druhé dražby kupní cenu, vzešlou z dražby první, zaplacenu neměla a nemohla s určitostí vědět, zda tato cena skutečně bude zaplacena, jednala tedy správně, přistoupila-li k provedení druhé dražby.

Odvolací soud podle dovolatelova názoru pochybil také v tom, že ignoroval skutečnost, že povinná domnívala-li se, že dluh vymáhaný exekucí byl uhrazen přesto nepodala návrh na zastavení exekuce. Aby její odvolání proti usnesení o příklepu bylo úspěšné, musely být splněny současně minimálně obě podmínky, dluh tedy musel být zcela zaplacen a zároveň musel být povinnou podán návrh na zastavení exekuce; v předmětné věci však ani jedna z uvedených podmínek splněna nebyla, jelikož dluh zaplacen nebyl (a to ani v případě, že by synem povinné zaplacená částka 94.000,- Kč byla akceptována jako částečná úhrada dluhu, neboť k úhradě zbývalo minimálně 1.886,- Kč) a nebyl ani podán návrh na zastavení exekuce.

Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1.7.2009 do 31.12.2012 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II Přechodných ustanovení, bod 7, zákona č. 404/2012 Sb.)

Dovolání, přípustné podle § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 237 odst. 1 písm. a) o. s. ř. byť napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci důvodné není.

Jelikož vady podle § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř., jež by řízení činily zmatečným ani jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o. s. ř.), k nimž je dovolací soud je-li dovolání přípustné povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), je předmětem dovolacího přezkumu právní závěr odvolacího soudu, že při nařízení dražby a v průběhu dražebního jednání, při němž byl udělen příklep, došlo k porušení zákona.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Jak plyne z obsahu spisu, k uspokojení nyní vymáhané pohledávky ve výši 81.949,- Kč s příslušenstvím, byla exekuce nařízena usnesením Okresního soudu v Berouně (samosoudkyní Mgr. Alenou Watzkovou) ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3, na jehož základě pak pověřená soudní exekutorka dne 15. srpna 2005 vydala exekuční příkaz č. j. 121 EX 1046/2005-5 (čl. 19 exekutorského spisu) k provedení exekuce prodejem tam specifikovaných nemovitostí v katastrálním území (dále též jen kat. úz. ) Škrle, Mořinka a některých nemovitostí (v počtu 31) v kat. úz. Hlásná Třebaň.

Kromě toho probíhalo proti téže povinné jiné exekuční řízení, a to k vymožení jiné pohledávky (ve výši 121.398,- Kč a pro náklady exekuce) přiznané jinými exekučními tituly, platebními výměry téže oprávněné, v němž týž okresní soud (nyní vyšší soudní úřednicí H. K.) exekuci nařídil usnesením z 22. února 2011, č. j. 15 EXE 5880/2011-13, na jehož základě vydala táž soudní exekutorka dne 24. března téhož roku exekuční příkaz č. j. 121 EX 13275/2010-17 k provedení exekuce prodejem 62 tam specifikovaných, avšak jiných než ve shora uvedeném exekučním příkazu č. j. 121 EX 1046/2005-5 označených (s výjimkou pozemků parc. č. 2368/3 a 2370/3, jež byly uvedeny v obou exekučních příkazech), nemovitostí v kat. úz. Hlásná Třebaň.

Jak plyne z usnesení ze 17. prosince 2010, č. j. 121 EX 1046/2005-22, tedy dražební vyhlášky, jíž bylo dražební jednání nařízeno na 24. února 2011 v 11:30 hod. (čl. 48), z dražebního protokolu z 24. 2. téhož roku, č. j. 121 EX 1046/2005-36 (čl. 53) a z usnesení o udělení příklepu z téhož dne, č. j. 121 EX 1046/2005-32 (změněného napadeným usnesením odvolacího soudu), mělo se nařízení dražebního jednání a provedení dražby, tedy i udělení příklepu přesto, že v záhlaví všech tří citovaných usnesení bylo uvedeno, že jde o exekuci nařízenou usnesením Okresního soudu v Berouně ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce týkat těch nemovitostí v katastrálním území Hlásná Třebaň, k jejichž prodeji byl vydán exekuční příkaz z 24. března 2011, č. j. 121 EX 13275/2010-17, vydaný však v exekučním řízení jiném, totiž vedeném u téhož okresního soudu pod sp. zn. 15 EXE 5880/2011 k vymožení pohledávky 121.398,- Kč a nákladů exekuce, nikoli tedy exekuční příkaz z 15. srpna 2005, č. j. 121 EX 1046/2005-5, navazující na usnesení o nařízení exekuce ze 7. července 2005, č. j. 11 Nc 4332/2005-3.

Dražební jednání tudíž bylo nařízeno a dražba byla provedena a tedy příklep udělen na nemovitosti (s výjimkou dvou shora uvedených pozemků) jiné než ty, k jejichž prodeji byl vydán exekuční příkaz. Přitom jak plyne z ustanovení § 47 odst. 2 ex. řádu, podle nějž má exekuční příkaz účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu lze usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí vydanému soudem podle občanského soudního řádu klást naroveň usnesení o nařízení exekuce podle exekučního řádu teprve ve spojení s exekučním příkazem vydaným soudním exekutorem k postižení konkrétního majetku, v daném případě určitých nemovitostí; ten však, jak výše uvedeno, k postižení nemovitostí v kat. úz. Hlásná Třebaň, k nimž byl posléze udělen příklep, v předmětném exekučním řízení, tedy řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 4332/2005 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce (s výjimkou dvou shora uvedených pozemků), vydán nebyl.

Z ustanovení § 49 odst. 1 písm. f) exekučního řádu, podle něhož musí výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky obsahovat označení nemovitosti, která má být prodána, a z institutu tzv. generálního inhibitoria (§ 47 odst. 4, § 44a odst. 1 exekučního řádu) plyne, že nemovitosti musejí být popsány takovým způsobem, aby je nebylo možno zaměnit s jinými, a že tam, kde zákon stanoví způsob popisu věci (v daném případě zákon č. 344/92 Sb. o Katastru nemovitostí České republiky /katastrální zákon/ ve znění pozdějších předpisů), že popis věci musí těmto zákonným požadavkům odpovídat. Je tomu tak již proto, aby bylo mimo jakoukoli pochybnost, kterých nemovitostí se zákaz nakládání týká.

Z uvedeného plyne, že bylo-li dražební jednání nařízeno a byl-li příklep udělen na nemovitosti jiné než ty, k jejichž prodeji byl v předmětném exekučním řízení, tedy řízení vedeném u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. 11 Nc 4332/2005 k vymožení pohledávky ve výši 81.949,- Kč a nákladů exekuce, vydán exekuční příkaz, došlo řečeno slovy ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. při nařízení dražebního jednání a při provedení dražby k porušení zákona.

Napadené měnící rozhodnutí odvolacího soudu tudíž protože v konečném důsledku vedlo k neudělení příklepu nesprávné není. Ačkoli totiž spatřoval-li odvolací soud porušení zákona ve smyslu ustanovení § 336k odst. 3 o. s. ř. v porušení zásady přiměřenosti exekuce spočívá jeho rozhodnutí na nesprávném právním posouzení, je věcně správné, jelikož vedlo k odstranění důsledků, jež by s sebou přinášel příklep na nemovitosti, k jejichž prodeji nebyl vydán exekuční příkaz (a v jejichž postižení povinná, jak plyne z jejího odvolání, spatřovala porušení zásady přiměřenosti exekuce, měla-li by k uspokojení pohledávky oprávněné v částce 81.948,- Kč být provedena /v pořadí druhá/ dražba dalších nemovitostí s výslednou cenou 901.441,- Kč, vydražených posléze za nejvyšší podání v částce 2,100.000,- Kč).

Z uvedených důvodů (k zamítnutí dovolání proto, že rozhodnutí odvolacího soudu, spočívající sice na nesprávném právním posouzení, je však v konečném důsledku věcně správné, srov. rozhodnutí publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 51/2005) Nejvyšší soud dovolání podle § 243b odst. 2 věty před středníkem o. s. ř. zamítl.

O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 25. dubna 2013
JUDr. Vladimír Mikušek
předseda senátu