20 Cdo 3556/2006
Datum rozhodnutí: 03.09.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 3556/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné P. B., a.s., zastoupené advokátem proti povinné B. p. V. s.r.o., pro 19 918 465,70 Kč, zřízením soudcovského zástavního práva na nemovitostech, vedené u Okresního soudu Praha západ pod sp. zn. 13 E 43/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2005, č.j. 19 Co 501/2005-27, takto:


I. Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 29. 11. 2005, č.j. 19 Co 501/2005-27, v rozsahu, v němž jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro pohledávku ve výši 18 859 311,80 Kč, a ve výroku o nákladech odvolacího řízení, se zrušuje a věc se vrací v tomto rozsahu Krajskému soudu v Praze k dalšímu řízení.


II. Jinak se dovolání zamítá.


O d ů v o d n ě n í :


Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 22. 6. 2005, č.j. 13 E 43/2005-15, kterým okresní soud zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podle notářského zápisu JUDr. J. F. ze dne 1. 2. 2005, sp. zn. NZ 114/2005, N 126/2005 (dále jen notářský zápis ). Odvolací soud se neztotožnil s názorem soudu prvního stupně, že notářský zápis nemá náležitosti podle § 71b zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 358/1992 Sb. ), dovodil však, že není formálně vykonatelný, neboť splátky, na něž byl rozložen dluh 8 537 009,- Kč, byly splatné nejdříve 20. 3. 2005, návrh na nařízení výkonu rozhodnutí byl však podán již 11. 3. 2005, přičemž tento okamžik je podle


§ 338b odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), rozhodný pro nařízení výkonu rozhodnutí. Oprávněná navíc nedoložila splnění své vzájemné povinnosti, na něž je vázáno zaplacení těchto splátek. U částky 3 173 360,90 Kč byla lhůta splatnosti dodatkem k notářskému zápisu ze dne 21. 2. 2005 stanovena na 8. 3. 2005; sedmidenní lhůta podle čl. V notářského zápisu však v den podání návrhu (11. 3. 2005) ještě neuplynula. Nevykonatelnou shledal odvolací soud též pohledávku ve výši 1 059 153,90 Kč, neboť oprávněná nedoložila, že by fakturu č. 3778 doručila povinné dne 10. 2. 2005.


V dovolání jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) a § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. oprávněná namítá existenci dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. Dospěl-li odvolací soud k závěru, že oprávněná řádně nedoložila doručení faktury č. 3778 povinné, měl oprávněnou vyzvat k dodatečnému předložení takového dokladu. Ohledně zbývající části vymáhané pohledávky


(18 859 311,80 Kč) odvolací soud pominul, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí byl o tuto částku rozšířen až podáním doručeným soudu 21. 3. 2005 a že v čl. II odst. 1 notářského zápisu účastníci sjednali ztrátu výhody splátek, takže věc měla být posouzena i z hlediska § 565 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen obč. zák. ). Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Zatímco soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí z důvodu, že podkladový notářský zápis postrádá náležitosti materiální vykonatelnosti uvedené v § 71b zákona č. 358/1992 Sb., odvolací soud jeho rozhodnutí potvrdil z důvodu, že notářský zápis nebyl v době zahájení řízení dosud vykonatelný formálně. Rozhodnutí odvolacího soudu je tedy vůči rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodnutím obsahově měnícím (srov. shodně Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 789); dovolání je proto přípustné podle § 238a odst. 1 písm. c) a odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a částečně je


i důvodné.


Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu sice správně určenou nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.


Podle § 565 obč. zák., jde-li o plnění ve splátkách, může věřitel žádat


o zaplacení celé pohledávky pro nesplnění některé splátky, jen bylo-li to dohodnuto nebo v rozhodnutí určeno. Toto právo však může věřitel použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.


Podle § 338b odst. 2 o.s.ř. je pro nařízení výkonu rozhodnutí zřízením soudcovského zástavního práva rozhodující stav v době zahájení řízení.


Podle § 71b odst. 1 písm. d) zákona č. 358/1992 Sb. musí dohoda účastníků (zachycená v notářském zápise se svolením k vykonatelnosti) obsahovat (mimo jiné) předmět plnění.


Námitce dovolatelky, že odvolací soud neposoudil vykonatelnost podkladového notářského zápisu též z hlediska ustanovení § 565 obč. zák., je třeba přisvědčit. Již ve změně návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 18. 3. 2005 dovolatelka tvrdila, že splatnost pohledávky, jejíhož výkonu se (nově) domáhá, nastala proto, že povinná včas nezaplatila splátku ve výši 3 173 360,90 Kč (čl. II odst. 3 zápisu), a proto nastala ztráta výhody splátek, sjednaná v čl. II odst. 1 zápisu. Jelikož odvolací soud tohoto ujednání nedbal a ustanovení § 565 obč. zák. nepoužil, je jeho právní posouzení vykonatelnosti exekučního titulu neúplné, a tudíž nesprávné.


Dovolatelce je třeba přisvědčit i v námitce nesprávného právního posouzení okamžiku rozhodného pro splnění podmínky formální vykonatelnosti exekučního titulu. V souzené věci se dovolatelka návrhem došlým soudu 11. 3. 2005 domáhala nařízení výkonu rozhodnutí pro pohledávku ve výši 1 059 153,90 Kč, opírající se výlučně o čl. II odst. 3 notářského zápisu a o fakturu č. 3778 ze dne 9. 2. 2005. Teprve dalším podáním, došlým soudu dne 21. 3. 2005 a označeným jako změna návrhu , navrhla dovolatelka výkon rozhodnutí pro dalších 18 859 311,80 Kč. Pro nařízení výkonu rozhodnutí ohledně této pohledávky je ovšem ve smyslu § 338b odst. 2 o.s.ř. rozhodující stav v době zahájení řízení o této pohledávce, tedy v době podání (doplňujícího) návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí pro tuto pohledávku (21. 3. 2005). Stav ke dni 11. 3. 2005 je rozhodný pouze pro nařízení výkonu rozhodnutí pro 1 059 153,90 Kč. Implicitní právní závěr odvolacího soudu, že i v případě pozdějších změn návrhu na výkon rozhodnutí spočívajících v jeho rozšíření o další vymáhané pohledávky je pro nařízení výkonu rozhodnutí pro všechny pohledávky (jako celek) rozhodující stav v době podání původního návrhu, je tedy nesprávný.


Nesprávný je též (byť dovoláním výslovně nedotčený) závěr odvolacího soudu, že uzavřou-li účastníci notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti následně dohodu o změně splatnosti pohledávek zachycených v zápise, je třeba k této dohodě přihlédnout již ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí. To se v souzené věci týká pohledávky ve výši 3 173 360,90 Kč podle čl. II odst. 3 notářského zápisu, splatné podle tohoto zápisu dne 28. 2. 2005. Podle čl. V se notářský zápis ohledně této pohledávky stal vykonatelným dne 7. 3. 2005 a ve stejný den mohla nastat i ztráta výhody ostatních splátek uvedených v čl. II odst. 1 a 2 notářského zápisu. Odvolací soud dovodil, že exekuční titul není ohledně této pohledávky vykonatelný proto, že dohodou ze dne 21. 2. 2005 byla její splatnost odložena do 8. 3. 2005 a exekuční titul se tak pro ni stal vykonatelným až dne 15. 3. 2005. Pominul však, že k soukromé dohodě účastníků o změně splatnosti pohledávek přiznaných exekučním titulem ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí nelze přihlížet, neboť rozhodující je v této fázi pouze znění exekučního titulu; dohoda


o změně splatnosti může být teprve důvodem zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1962/2004, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 1, ročník 2006 pod č. 14, nebo usnesení ze dne 22. 6. 2006, sp. zn. 20 Cdo 143/2006).


S námitkou dovolatelky stran ujednání o ztrátě výhody splátek se však nelze ztotožnit potud, pokud z ní dovolatelka (implicitně) dovozuje, že nezaplacení částky


3 173 360,90 Kč (čl. II odst. 3 notářského zápisu), vedoucí též (mimo jiné) ke splatnosti splátek uvedených v čl. II odst. 1 notářského zápisu, zakládá možnost nařídit výkon notářského zápisu pro tyto posledně uvedené splátky bez ohledu na to, že jsou vázány na splnění vzájemné povinnosti dovolatelky (spočívající v postupném provádění stavebních prací na akci Ž. ). Je výrazem ustálené soudní praxe, že exekuční titul vázaný na splnění vzájemné povinnosti oprávněného se stává formálně vykonatelným uplynutím lhůty k plnění bez ohledu na to, zda vzájemná povinnost oprávněného byla splněna (srov. též Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 77). Něco jiného ovšem je, zda podle tohoto (již formálně vykonatelného) exekučního titulu lze nařídit výkon rozhodnutí. Požaduje-li ustanovení


§ 262 odst. 2 o.s.ř., aby k potvrzení vykonatelnosti byla připojena kvalifikovaná listina prokazující splnění vzájemné povinnosti oprávněného, znamená to, že není-li taková listina přiložena, nelze výkon rozhodnutí nařídit, i když exekuční titul je (jinak) formálně vykonatelný.


Totéž platí u exekučních titulů, v nichž je přiznané plnění rozloženo na splátky s doložkou o ztrátě jejich výhody, jsou-li jednotlivé splátky vázány na splnění vzájemné povinnosti oprávněného. I když povinný nezaplatí včas některou splátku, celá zbývající pohledávka se stane splatnou a exekuční titul se stane formálně vykonatelným, nic to nemění na tom, že i tak je oprávněný povinen podle § 262 o.s.ř. doložit kvalifikovanou listinou, že svoji vzájemnou povinnost splnil nebo je připraven ji splnit. Opačně by tomu bylo pouze tehdy, kdyby exekuční titul výslovně stanovil, že v případě ztráty výhody splátek vázanost na splnění vzájemné povinnosti zaniká, což ovšem v řízení nebylo zjištěno ani tvrzeno a nevyplývá to ani ze samotného notářského zápisu. Prokázání splnění podmínky podle § 262 o.s.ř. se přitom posuzuje podle stavu ke dni zahájení řízení (§ 338b odst. 2 o.s.ř.). Tento okamžik je rozhodný nejen pro posouzení formální vykonatelnosti exekučního titulu a pro splnění předpokladu, aby bylo prokázáno vlastnictví povinného k postiženým nemovitostem (§ 338b odst. 1 o.s.ř.), ale též pro prokázání splnění vzájemné povinnosti oprávněného, případně jeho připravenosti ji splnit.


Ohledně pohledávky ve výši 1 059 153,90 Kč, jejíž vymáhání dovolatelka opírá o čl. II odst. 3 notářského zápisu a o fakturu č. 3778, odvolací soud vycházel (implicitně) z právního názoru, že ustanovení notářského zápisu, podle něhož je povinná povinna řádně a včas uhrazovat všechna vyúčtování ceny stavebních prací, provedených dovolatelkou na základě smluv o dílo, vystavená se splatností v určité lhůtě od doručení, zakládá dovolatelce právo vést pro pohledávky vyplývající z těchto vyúčtování výkon rozhodnutí. Tento názor je ovšem nesprávný, neboť povinnou náležitostí notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti je podle § 71b odst. 1 písm. d) zákona č. 358/1992 Sb. též předmět plnění, jenž musí být vyjádřen konkrétní peněžitou částkou. Zaváže-li se povinný v notářském zápise k zaplacení částek, které mu budou v budoucnu vyúčtovány, aniž by jejich přesná výše byla v notářském zápise uvedena, není ohledně těchto částek notářský zápis způsobilým exekučním titulem (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2004, sp. zn. 20 Cdo 2685/2003). S ohledem na tento závěr je již nevýznamná dovolací námitka týkající se neplnění poučovací povinnosti odvolacím soudem ohledně předložení dokladu


o doručení faktury č. 3778 povinné.


Odvolací soud tohoto pravidla v dané věci nedbal a návrh zamítl proto, že dovolatelka nedoložila včasné doručení faktury povinné. Dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nicméně naplněn není, neboť i kdyby odvolací soud věc z tohoto hlediska posoudil správně, vedlo by to pro dovolatelku ke stejnému výsledku


k zamítnutí návrhu na výkon rozhodnutí.





Lze tedy uzavřít, že ohledně částky 18 859 311,80 Kč, představující součet dílčích splátek dluhu podle čl. II odst. 1 a 2 notářského zápisu a částky 3 173 360,90 Kč, byl dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. uplatněn právem. Nejvyšší soud proto napadené usnesení v tomto rozsahu zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2, část věty za středníkem, odst. 3, věta první, o.s.ř.). Ve zbytku (tedy ohledně částky 1 059 153,90 Kč, vyplývající z faktury č. 3778) Nejvyšší soud dovolání podle § 243b odst. 2, části věty před středníkem, o.s.ř. jako nedůvodné zamítl.


V dalším řízení bude odvolací soud posuzovat formální vykonatelnost notářského zápisu ohledně pohledávek v celkové výši 18 859 311,80 Kč podle § 338b odst. 2 o.s.ř. k okamžiku zahájení řízení o těchto pohledávkách, tedy ke dni 21. 3. 2005. Posoudí věc též z toho hlediska, zda nezaplacením částky 3 173 360,90 Kč nedošlo ke ztrátě výhody splátek uvedených v čl. II odst. 1 a 2 notářského zápisu a zda oprávněná uplatnila své právo žádat splacení celého dluhu včas. Při posuzování splatnosti jednotlivých splátek bude soud vycházet pouze z notářského zápisu, nikoli též z dohody ze dne 21. 2. 2005. Zjistí-li, že ohledně splátek uvedených v čl. II odst. 1 se notářský zápis stal vykonatelným (čl. V zápisu) nejpozději do 21. 3. 2005, vyzve oprávněnou, aby u těchto splátek způsobem uvedeným v § 262 odst. 2 o.s.ř. doložila, že nejpozději k tomuto dni též splnila (nebo byla připravena splnit) své vzájemné povinnosti na akci Ž. . To neplatí u částek 7 148 842,- Kč a 3 173 360,90 Kč, které na splnění vzájemné povinnosti vázány nejsou; u nich postačí, aby notářský zápis byl ohledně nich ke dni 21. 3. 2005 vykonatelný (čl. V zápisu).


Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud v dalším řízení závazný


(§ 243d odst. 1, § 226 odst. 1 o.s.ř.).


O nákladech dovolacího řízení rozhodne odvolací soud v novém rozhodnutí ve věci (§ 243d odst. 1, věta druhá, o.s.ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 3. září 2007


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu