20 Cdo 339/2012
Datum rozhodnutí: 02.04.2012
Dotčené předpisy: § 267 odst. 1 o. s. ř., § 154 odst. 1 o. s. ř., § 47 odst. 2 předpisu č. 120/2001Sb., § 14 odst. 3 předpisu č. 265/1992Sb., § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218 písm. c) o. s. ř.




20 Cdo 339/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v právní věci žalobkyně I. H. , zastoupené JUDr. Ladislavou Palatinovou, advokátkou se sídlem v Kroměříži, Vejvanovského 468, proti žalované PROFI CREDIT Czech, a.s. , se sídlem v Praze 1, Jindřišská 24/941, identifikační číslo osoby 618 60 069, o vyloučení nemovitostí z výkonu rozhodnutí, vedené u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 16 C 344/2010, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně, ze dne 15. června 2011, č. j. 59 Co 174/2011 - 44, takto:

I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):


Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, rozsudkem ze dne 15. 6. 2011, č. j. 59 Co 174/2011 - 44, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Kroměříži ze dne 23. 2. 2011, č. j. 16 C 344/2010 - 29, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vyloučení bytové jednotky č. 890/1 v budově čp. 891, 892 na p.č. st. 2622, 2623, spoluvlastnického podílu id. 333/2675 na společných částech domu čp. 891, id. 891, id. 333/2675 na společných částech pozemků p.č. st. 2622, 2623 v obci a k.ú. Hulín, vše zapsáno na LV č. 10604 a LV č. 11680 pro obec a k.ú. Hulín v katastru nemovitostí u katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, k.p. Kroměříž (dále jen předmětné nemovitosti ), z exekuce na majetek povinného P. V. , nařízené usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 9. 2006, č. j. 4 Nc 3666/2006 - 6, vedené soudním exekutorem Mgr. Martinem Tunklem, exekutorem v Plzni-město, a jímž rozhodl o nákladech řízení, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Odvolací soud vyšel ze stejného skutkového stavu jako soud prvního stupně, tedy že na majetek povinného P. H. byla k návrhu oprávněného pravomocným usnesením Okresního soudu v Kroměříži ze dne 14. 9. 2006, č. j. 4 Nc 3666/2006 - 6, nařízena exekuce, jejímž provedením byl pověřen soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, který exekučním příkazem ze dne 10. 10. 2006, č. j. 94 EX 9570/06 - 5, rozhodl o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného, a exekučním příkazem ze dne 14. 12. 2006, č. j. 94 Ex 9570/06 - 9, o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného, že dne 30. 6. 2007 uzavřela žalobkyně s P. H. manželství, že manželé nabyli na základě kupní smlouvy ze dne 6. 10. 2008 s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí dne 12. 1. 2009 předmětné nemovitosti do společného jmění manželů (dále jen SJM ) a že na příslušných listech vlastnictví je zanesena poznámka o vydání usnesení soudu o nařízení exekuce proti povinnému. Krajský soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že vylučovací žaloba není opodstatněná, resp. že je předčasná, neboť soudní exekutor nevydal v probíhajícím exekučním řízení exekuční příkaz na prodej předmětných nemovitostí; nepřisvědčil proto námitce žalobkyně, že by prováděnou exekucí bylo nepřípustně zasaženo do jejích vlastnických práv. Pokud pak žalobkyně namítala, že takový zásah do jejích vlastnických práv nastal a že trvá vzhledem k poznámce na listech vlastnictví, konstatoval, že vyznačení usnesení o nařízení exekuce proti manželovi žalobkyně nepředstavuje skutečnost, která by svědčila o nepřípustném zásahu do práv žalobkyně, tj. že by nařízením exekuce byla postižena její věc nebo právo podle § 267 odst. 1 o. s. ř., a že vyznačení této právní skutečnosti nebrání žalobkyni formálně právně v dispozici s jejím majetkem.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a podává je z důvodu uvedeného v § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., přičemž zásadní význam napadeného rozhodnutí po právní stránce spatřuje v tom, že na jedné straně dle § 267 odst. 2 písm. b) o. s. ř. se může domáhat vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí za splnění všech zákonem stanovených podmínek, na druhé straně soud vyslovuje předčasnost podání návrhu, byť poznámka uvedená na listu vlastnickém ji výrazně omezuje ve výkonu vlastnického práva . Dovolatelka opětovně poukazuje na to, že byla-li exekuce na majetek jejího manžela nařízena dne 14. 9. 2006, vznikl dluh jejího manžela před uzavřením sňatku, a nelze tak postihnout majetek (předmětné nemovitosti) náležející do SJM, neboť jej hradila výlučně ze svých prostředků, což však soud nezkoumal. Má za to, že poznámkou na listech vlastnictví došlo k omezení jejího vlastnického, případně spoluvlastnického práva (§ 123 a 133 odst. 2 obč. zák.), neboť podle katastrálního zákona není možné účinně disponovat s předmětnými nemovitostmi. Odvolacímu soudu dále vytýká, že přehlédl nepřezkoumatelnost rozhodnutí okresního soudu, spočívající v tom, že opírá své rozhodnutí o ustanovení § 162 a § 167 o. s. ř. , která se dané věci netýkají, a dále i nesprávné označení příjmení jejího manžela ve výroku rozsudku. Navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 (článek II, bod 12 části první zákona č. 7/2009 Sb.) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. (toto ustanovení bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ČR ze dne 28. února 2012, sp. zn. Pl. ÚS 29/11, ale až uplynutím dne 31. 12. 2012) přípustné.

Dovolatelka sice otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu pro právní stránce zásadně významným (§ 237 odst. 3 o. s. ř.), v dovolání vymezila, hodnocením námitek v něm obsažených však k tomuto závěru dospět nelze.

Podle § 52 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

Podle § 267 odst. 1 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.

Podle § 154 odst. 1 o. s. ř. pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení.

Smyslem (účelem) excindační (vylučovací) žaloby podle § 267 o. s. ř. je poskytnout právní ochranu osobám, které mají k majetku (k věcem, právům nebo jiným majetkovým hodnotám), jenž byl postižen výkonem rozhodnutí (exekucí), takové právo (právní vztah), které nepřipouští, aby nařízený výkon rozhodnutí (exekuce) byl proveden a aby se tak postižený majetek stal zdrojem pro uspokojení oprávněného (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. srpna 2008, sp. zn. 20 Cdo 3463/2006).

Jestliže v posuzované věci bylo zjištěno, že v době rozhodnutí odvolacího soudu, tj. dne 15. 6. 2011, nebyl v exekučním řízení vedeném u Okresního soudu v Kroměříži pod sp. zn. 4 Nc 3666/2006, soudním exekutorem vydán exekuční příkaz na prodej předmětných nemovitostí, který má podle § 47 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb. účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu, a že by tak exekucí byly tyto nemovitosti postiženy, je zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu v souladu se zákonem i judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne 28. července 2010, sp. zn. 20 Cdo 4522/2008).

Námitka dovolatelky, že poznámkou na listech vlastnictví došlo k omezení jejího vlastnického, případně spoluvlastnického práva k předmětným nemovitostem , není rovněž způsobilá přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. založit.

Podle § 14 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, poznámky jsou úkony katastrálního úřadu, které jsou určeny k vyznačení skutečností nebo poměru vztahujícího se k nemovitostem nebo osobě a které nemají vliv na vznik, změnu nebo zánik práva.

Z citovaného ustanovení vyplývá, že poznámka má pouze informativní charakter; jejím smyslem je upozornit toho, kdo chce nabýt věcné právo k nemovitosti, na možné právní vady nemovitosti. Ode dne, kdy byl zápis poznámkou v katastru proveden, nemůže zpravidla nikdo úspěšně tvrdit, že o skutečnostech zapsaných do katastru poznámkou nevěděl (srov. Eva Barešová, Petr Baudyš, Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, 4. vydání, Praha 2007, str. 205; obdobně srov. usnesení zvláštního senátu zřízeného podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, ze dne 31. ledna 2007, č. j. 30/2006 - 5, v němž mj. uvedl, že poznámka slouží pouze jako upozornění na to, že údaje evidované v katastru mohou být v budoucnu dotčeny změnou, neboť právní vztahy, k nimž se údaje vztahují, jsou předmětem soudního či správního řízení. Zápisem poznámky katastrální úřad o ničem nerozhoduje, toliko zaznamenává, aniž by se tomu mohl jakkoli vzepřít, právní skutečnosti nastalé nezávisle na vůli osob, kterým náleží věcná práva k nemovitostem evidovaným v katastru ).

Jen pro úplnost dovolací soud konstatuje, že nesprávnost výroku rozsudku okresního soudu, spočívající v chybném označení příjmení manžela žalobkyně, byla odstraněna opravným usnesením tohoto soudu ze dne 29. 9. 2011, č. j. 16 C 344/2010 - 57, jak z obsahu spisu vyplývá.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., není dovolání proti němu podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. přípustné. Nejvyšší soud je proto podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně s ohledem na výsledek dovolacího řízení na jejich náhradu nemá právo a žalované v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 2. dubna 2012

JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu