20 Cdo 3316/2010
Datum rozhodnutí: 22.09.2010
Dotčené předpisy: § 236 o. s. ř., § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř.




20 Cdo 3316/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v právní věci žalobkyně R. Č. , zastoupené V. H., obecným zmocněncem, proti žalovanému J. M , zastoupenému Mgr. Alešem Brodským, advokátem se sídlem v Praze 6, Na Okraji 439/44, o zaplacení 16.594,49 Kč, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 6 C 295/2007, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. února 2010, č. j. 24 Co 407/2009 - 158, takto:


I. Dovolání se odmítá .
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.) :


Okresní soud Praha - západ rozsudkem ze dne 23. 10. 2008, č. j. 6 C 295/2007 - 87, zamítl žalobu, kterou se žalobkyně podle § 315 o. s. ř. domáhala (po změně žaloby připuštěné usnesením Okresního soudu Praha-západ na jednání ze dne 23. 10. 2008), aby žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobkyni 10 % úrok z prodlení z částky 17.000,- Kč od 5. 7. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 8. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 9. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 10. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 11. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 12. 2006 do 5. 5. 2008 , s tím, že žalovaný je dlužníkem povinného, proti kterému vede žalobkyně výkon rozhodnutí u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. 38 E 280/2006; a uložil žalobkyni zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 10.880,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.


Krajský soud v Praze k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. 2. 2010, č. j. 24 Co 407/2009 - 158, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil s tím, že částka nákladů řízení je splatná k rukám Mgr. Aleše Brodského, advokáta se sídlem v Praze 6; současně rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, aniž byla při tomto úkonu zastoupena advokátem.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 11. února 2010, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od
1. července 2009, a neshledal je přípustným.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Podle § 237 odst. 1 o. s. ř. dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, a c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle § 237 odst. 2 o. s. ř. dovolání podle odstavce 1 není přípustné a) ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží, b) ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení, a c) ve věcech mezinárodních únosů dětí podle mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, nebo podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství.

Dovolání žalobkyně směřuje proti výroku rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o 10 % úroku z prodlení z částky 17.000,- Kč od 5. 7. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 8. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 9. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 10. 2006 do 5. 5. 2008 z částky 17.000,- Kč od 5. 11. 2006 do 5. 5. 2008, z částky 17.000,- Kč od 5. 12. 2006 do 5. 5. 2008 , tj. o částce 16.594,49 Kč, a není tak ve smyslu § 237 odst. 2 písm. a) o. s. ř. přípustné.

Nejvyšší soud proto dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 5 věty první o. s. ř. ve spojení s § 218 písm. c) o. s. ř. jako nepřípustné odmítl, aniž zohledňoval nedostatek nuceného zastoupení dovolatelky v dovolacím řízení (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovanému v tomto řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 22. září 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu