20 Cdo 3271/2007
Datum rozhodnutí: 18.12.2008
Dotčené předpisy: § 237 předpisu č. 99/1963Sb., § 238 předpisu č. 99/1963Sb., § 239 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 3271/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně

JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Petra Šabaty a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. z. p. Č. r., proti povinné L. M. F., s. r. o. "v likvidaci", vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. 24 E 158/2006, pro 137 467,- Kč s příslušenstvím, přikázáním pohledávky z účtu povinné, o dovolání JUDr. P. J. proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci ze dne 30. 11. 2006, č. j. 40 Co 1414/2006-31, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 14. 6. 2006, č. j. 24 E 158/2006-13, jímž okresní soud podle ustanovení § 27 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o. s. ř. ), rozhodl tak, že zastoupení povinné JUDr. P. J., se nepřipouští, neboť jmenovaný vystupuje jako zástupce v různých věcech opětovně. Odvolací soud předně uvedl, že není důvodná námitka povinné, že napadené usnesení vydala vyloučená soudkyně, a nepřisvědčil ani námitce povinné, že její zastoupení JUDr. P. J. lze považovat ze jednání pověřeného zaměstnance právnické osoby podle § 21 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a nikoli za zastupování obecným zmocněncem.

Usnesení odvolacího soudu napadl JUDr. P. J. jako zástupce povinné dovoláním, jehož přípustnost opírá o ustanovení § 237 odst. l písm. c) o. s. ř.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o. s. ř.

Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 o. s. ř. není dovolání přípustné proto, že usnesení, jímž se potvrzuje rozhodnutí o nepřipuštění zastoupení účastníka řízení, v jejich taxativních výčtech uvedeno není. Přípustnost dovolání nelze opřít ani o ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř., které upravuje (pozitivně) přípustnost dovolání jen proti těm usnesením, jež jsou rozhodnutími ve věci samé; usnesení, jímž bylo rozhodnuto, že se nepřipouští zastoupení účastníka zvoleným zástupcem, jím však není (k pojmu věc sama srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61, usnesení téhož soudu ze dne 28. 8. 1997, sp. zn. 2 Cdon 484/97, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 1997 pod č. 88, případně usnesení téhož soudu ze dne 22. 7. 1999, sp. zn. 20 Cdo 381/99).

Nejvyšší soud proto dovolání JUDr. P. J. (aniž by se blíže zabýval otázkou povinného zastoupení v dovolacím řízení ve smyslu § 241 o. s. ř. či námitkami v dovolání uplatněnými) podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. l a § 146 odst. 3 o. s. ř. (oprávněné - ani povinné - v tomto stádiu řízení dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. prosince 2008

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu