20 Cdo 3269/2006
Datum rozhodnutí: 02.08.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 3269/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy


JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného F. ú. ve V. M., proti povinnému D. Z., pro 904.157,- Kč prodejem nemovitostí, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pobočky ve Vlašském Meziříčí pod sp. zn. 2 E 1886/2002, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 28. 4. 2006, č.j. 9 Co 815/2006-165, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Povinný napadl dovoláním v záhlaví uvedené rozhodnutí, jímž krajský soud potvrdil usnesení ze dne 23. 3. 2006, č.j. 2 E 1886/2002-158, kterým mu okresní soud uložil zaplatit státu Okresnímu soudu ve Vsetíně na nákladech řízení 10.628,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších změn a doplňků (dále též jen o.s.ř. ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Dovolání proti výroku rozhodnutí odvolacího soudu o nákladech řízení není přípustné, a to bez zřetele k povaze takového výroku, tedy bez ohledu na to, zda jde


o měnící nebo potvrzující rozhodnutí o nákladech řízení (před soudem prvního stupně) či o rozhodnutí o nákladech řízení odvolacího, jež není rozhodnutím měnícím ani potvrzujícím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2002, sp. zn. 29 Odo 874/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 2003, pod poř. č. 4).





Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.


Ustanovení § 238, § 238a a § 239 o.s.ř. nezakládají přípustnost dovolání proto, že rozhodnutí o nákladech řízení v jejich taxativních výčtech uvedeno není.


Dovolání není přípustné ani podle ustanovení § 237 odst. 1 o.s.ř., neboť usnesení o nákladech řízení není rozhodnutím ve věci samé.


Nejvyšší soud proto, aniž vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení (§ 241b odst. 2 o.s.ř.), dovolání podle § 243b odst. 5, § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


Povinný (dovolatel) z procesního hlediska zavinil, že dovolání bylo odmítnuto, oprávněnému však náklady v tomto stadiu řízení nevznikly; tomu odpovídá výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků (§ 243b odst. 5, § 224 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 2. srpna 2007


JUDr. Pavel Krbek, v. r.


předseda senátu