20 Cdo 3217/2006
Datum rozhodnutí: 28.03.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 3217/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudkyň JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Miroslavy Jirmanové ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Okresní správy sociálního zabezpečení H. K., proti povinnému J. H., zastoupenému advokátkou, pro 23.643,68 Kč, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Hradci Králové pod sp. zn. E 4145/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 3. 2005, č.j. 25 Co 603/2004-26, ve znění opravného usnesení ze dne 22. 6. 2006, č.j. 25 Co 603/2004-65, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


Shora uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 11. 7. 2003, č.j. E 4145/2003-5, jímž Okresní soud v Hradci Králové nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků vydaného oprávněnou dne 9. 5. 2003, pod č.j. 5766/03, výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného k vymožení pohledávky oprávněné ve výši 23.643,68 Kč.


Povinný napadl usnesení odvolacího soudu dovoláním, v němž namítal jen to, že odvolací soud nesprávně vyhodnotil předpoklady pro odklad výkonu rozhodnutí stanovené v § 266 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř ). Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.


Podle § 241a odst. 1 o.s.ř. v dovolání musí být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů se toto rozhodnutí napadá, popřípadě které důkazy by měly být provedeny k prokázání důvodu dovolání a čeho se dovolatel domáhá (dovolací návrh).





Podle § 241b odst. 3, věty první, o.s.ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání.





Dovolání neobsahuje žádný dovolací důvod podřaditelný pod kterýkoli z důvodů uvedených v taxativním výčtu ustanovení § 241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř., neboť dovolatel v dovolání jen polemizuje s nepovolením odkladu výkonu rozhodnutí, přičemž napadené rozhodnutí se odkladu výkonu rozhodnutí vůbec netýká. Vzhledem k tomu, že dovolatel podal dovolání posledního dne dvouměsíční lhůty určené k dovolání, nemohl být již s ohledem na ustanovení § 241b odst. 3, větu první, o.s.ř. vyzván k doplnění dovolání o specifikaci dovolacích důvodů. Dovolacímu soudu tedy nezbylo než jeho dovolání podle § 43 odst. 2 ve spojení s § 243c odst. 1 o.s.ř. odmítnout (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 3, ročník 2004 pod č. 21, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 3, ročník 2005 pod č. 31).





Dovolání bylo odmítnuto, oprávněné náklady dovolacího řízení, na jejichž náhradu by jinak měla právo, (podle obsahu spisu) nevznikly; této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů tohoto řízení nemá právo žádný z účastníků.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 28. března 2007


JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.


předseda senátu