20 Cdo 3049/2000
Datum rozhodnutí: 21.01.2001
Dotčené předpisy:




20 Cdo 3049/2000

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. S. proti žalovaným 1) Z. L. a 2) M. L., o zaplacení částky 480.000,- Kč, vedené u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 5 C 152/98, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. září 2000, č. j. 22 Co 491/2000-66, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Shora uvedené usnesení odvolacího soudu napadli žalovaní podáním, označeným jako dovolání.

Jelikož z obsahu spisu nevyplývalo, že by žalovaní byli v dovolacím řízení zákonem stanoveným způsobem zastoupeni (ani že by sami byli vybaveni právnickým vzděláním), Nejvyšší soud je usnesením ze dne 22. ledna 2001, č. j. 20 Cdo 3049/2000-70, doručeným 6. února 2001 vyzval, aby mu ve lhůtě jednoho týdne od jeho doručení předložili procesní plnou moc osvědčující jejich zastoupení advokátem, případně doklad potvrzující, že sami mají právnické vzdělání, a poučil je, že jinak řízení podle ustanovení § 243c a § 104 odst. 2 občanského soudního řádu zastaví.

Žalovaní však nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení neodstranili.

Podle části dvanácté (Přechodná a závěrečná ustanovení), hlavy I (Přechodná ustanovení k části první), bodu 17 zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Jelikož napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 22. září 2000, Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném před novelizací provedenou zákonem č. 30/2000 Sb., tj. účinném do dne 31. prosince 2000 (dále jen "o. s. ř.").

Podle ustanovení § 241 odst. 1 věty první o. s. ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná. Podle ustanovení § 241 odst. 2 věty druhé o. s. ř. nemá-li dovolatel právnické vzdělání, musí být dovolání sepsáno advokátem anebo zaměstnancem (členem) dovolatele s právnickým vzděláním, který za něj jedná.

Protože povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání - vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje - vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí (§ 241 odst. 1 o. s. ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes řádnou výzvu soudu nedošlo, Nejvyšší soud řízení o dovolání podle ustanovení § 104 odst. 2 věty třetí a § 243c o. s. ř. zastavil.

Žalovaní z procesního hlediska zavinili, že dovolací řízení bylo zastaveno, žalobci však prokazatelné náklady tohoto řízení (podle obsahu spisu) nevznikly. Této procesní situaci odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2 věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4 o. s. ř. výrok o tom, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá právo žádný z účastníků.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 21. ledna 2001

JUDr. Vladimír M i k u š e k, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková