20 Cdo 3036/2010
Datum rozhodnutí: 09.11.2010
Dotčené předpisy: § 238a odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009




20 Cdo 3036/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Pavlíny Brzobohaté a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví , se sídlem v Praze 4, Roškotova 1225/1, proti povinné JZK s. r. o. , se sídlem v Uhlířských Janovicích, Barákova 33, zastoupené Mgr. Jaroslavem Lukešem, advokátem se sídlem v Benešově, Pražského povstání 2057, pro 75.670,- Kč, vedené u Okresního soudu v Kutné Hoře pod sp. zn. 8 Nc 3133/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2009, č. j. 30 Co 396/2009-50, takto:


Dovolání se odmítá .

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 3. 9. 2007, č. j. 8 Nc 3133/2007-7, kterým Okresní soud v Kutné Hoře nařídil podle vykonatelných platebních výměrů oprávněné ze dne 29. 1. 2007, č. j. 0741 000 145/PVDP/2007, a č. j. 0741 000 145/PVPE1/2007, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 75 670,- Kč a pro náklady exekuce exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Milana Bronce.

Usnesení krajského soudu napadla povinná dovoláním.


Dovolací soud rozhodl o dovolání podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009, dále jen o. s. ř. (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, část první zákona č. 7/2009 Sb., podle nějž se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu /vyhlášeným/ vydaným po 1. 7. 2009 projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení ve znění účinném od 1. 7. 2009).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není přípustné dovolání proti usnesením odvolacího soudu, potvrzujícím nebo měnícím usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce).


Jestliže v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání proti usnesení o nařízení exekuce dne 30. 10. 2009, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné. Na tom nic nezmění ani nesprávné poučení v napadeném usnesení, podle kterého dovolání proti němu je přípustné; takové poučení přípustnost dovolání nezakládá (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2002, sp. zn. 29 Odo 425/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2003 pod č. 51).

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. listopadu 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.
předsedkyně senátu