20 Cdo 2910/2007
Datum rozhodnutí: 23.06.2009
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2910/2007


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné M B S. s.r.o., zastoupené advokátkou, proti povinnému J. D., zastoupenému advokátem, pro 2.088.094,76 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. 14 Nc 5393/2006, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. 1. 2007, č.j. 10 Co 79/2007-21, takto:


Dovolání se odmítá.


Odůvodnění:


V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 10. 2006, č. j. 14 Nc 5393/2006-14, kterým Okresní soud v Chomutově nařídil podle vykonatelného notářského zápisu notářky Mgr. G. R. ze dne 7. 6. 2006, N 219/2006, NZ 198/2006, k uspokojení pohledávky 2.088.094,76 Kč s 10 % úroky z prodlení od 12. 8. 2006 do zaplacení a pro náklady exekuce a náklady oprávněné, které budou v průběhu řízení stanoveny, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil Mgr. R. Chaloupku, soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce ve smyslu ustanovení § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ), měl odvolací soud za splněny, zejména uzavřel, že podkladový notářský zápis splňuje všechny zákonné náležitosti a že při nařízení exekuce není právně významnou námitka, jíž povinný zpochybňuje výši vymáhané pohledávky.


Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž namítá, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.s.ř. ). Dovolatel nesouhlasí s výší vymáhané pohledávky, neboť do notářského zápisu byla zahrnuta i částka, která není závazkem povinného. Dále argumentuje, že oprávněná se rozhodla oproti svému dřívějšímu tvrzení částku vymáhat bez jakékoli výzvy ke smírnému jednání či poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění. Notářský zápis navíc podle povinného nesplňuje náležitosti exekučního titulu a exekuce byla nařízena v rozporu s ust. § 274 písm. e) o.s.ř. a § 251 o.s.ř.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Je-li napadeným rozhodnutím jako v projednávaném případě usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce, § 130 zákona č. 120/2001 Sb.), je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o.s.ř. (srov. § 238a odst. 2 o.s.ř.). Protože použití ustanovení § 237 odst. 1 písm. b) o.s.ř. je vyloučeno (usnesení, jímž byla nařízena exekuce, nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí soudu prvního stupně), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).


Dovolací přezkum předjímaný ustanovením § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. je předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu; dovolání lze tudíž odůvodnit jedině ustanovením § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., tj. tím, že napadené rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Tímto důvodem je pak dovolací soud vázán (včetně jeho obsahového vymezení) a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu má skutečně zásadní právní význam (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.).


Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl a ani hodnocením v dovolání obsažené argumentace k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.


Notářský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování notářských zápisů o právních úkonech uvedené v § 62 a násl. zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 358/1992 Sb. ) a materiální (věcné) náležitosti uvedené v § 71b zákona č. 358/1992 Sb. Sepsal-li notář zápis současně jak o právním úkonu, tak o svolení povinné osoby k vykonatelnosti závazku z něho plynoucího, jde o exekuční titul i tehdy, jestliže v projevu vůle, jímž dlužník k vykonatelnosti svoluje, jsou závazek, oprávněná a povinná osoba, právní důvod, předmět a doba plnění (tj. materiální náležitosti uvedené v § 71b zákona č. 358/1992 Sb.) označeny jen odkazem na vlastní právní úkon (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2004, sp. zn. 20 Cdo 12/2003, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2005 pod č. 40, a v časopise Soudní judikatura 4/2004 pod č. 82). K exekuci navržený notářský zápis se svolením k vykonatelnosti se zřetelem k výše uvedenému všechny formální i věcné náležitosti obsahuje a namítá-li dovolatel (zcela nekonkrétně) opak, není jeho námitka opodstatněnou.


Je výrazem ustálené soudní praxe, že při nařízení exekuce soud nepřezkoumává věcnou správnost exekučního titulu, takže se nezabývá ani otázkou, zda notářský zápis se svolením k vykonatelnosti odráží skutečné hmotněprávní vztahy účastníků. Má-li povinný za to, že oprávněná nemá na vymáhané plnění podle hmotného práva nárok, může tuto okolnost uplatnit návrhem na zastavení exekuce podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 267/2000, uveřejněný v časopise Soudní judikatura 1/2001 pod č. 15).


Naznačuje-li dovolatel, že se oprávněná zavázala, že nebude své právo vymáhat exekucí bez výzvy ke smírnému jednání či poskytnutí dodatečné přiměřené lhůty k plnění, pak ani k této okolnosti nelze ve fázi nařízení exekuce přihlížet, rozhodující je obsah notářského zápisu. Důvodem k zastavení exekuce (§ 268 odst. 1 písm. h/ o.s.ř.) však může být dohoda, jíž se oprávněný zaváže, že své právo nebude po stanovenou dobu výkonem rozhodnutí (exekucí) vymáhat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2005, sp. zn. 20 Cdo 1962/2004).


Nejsou-li dány podmínky přípustnosti dovolání ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř., Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).


O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 23. června 2009


JUDr. Pavel Krbek, v. r.


předseda senátu