20 Cdo 2867/2008
Datum rozhodnutí: 20.11.2008
Dotčené předpisy: § 243a odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 243b odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 2867/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Petra Šabaty v exekuční věci oprávněné Z. p. M. A., proti povinnému J. P., zastoupenému advokátem, pro částku 332.737,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 46 Nc 4479/2003, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě pobočky v Olomouci z 28. 2. 2008, č. j. 40 Co 146/2008-41, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.



O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 30. 11. 2007, č. j. 46 Nc 4479/2003-27, jímž okresní soud podle § 43 odst. 2 o.s.ř. zastavil řízení o povinného námitce neplatného doručení usnesení o nařízení exekuce a exekučního příkazu . Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v závěru, že podání, jímž povinný uplatnil takovouto námitku, je pro svou neurčitost neprojednatelné, jelikož z něj není zřejmo, o čem má soud rozhodnout. Protože jde o procesní návrh, jejž nelze podřadit pod žádné z ustanovení na exekuci dopadajících právních předpisů, o kterých (správně má být podle kterých ) okresnímu soudu v rámci exekuce přísluší rozhodovat , a jehož neurčitost povinný ani po výzvě okresního soudu (doplňujícím podáním z 21. 11. 2007 /č. l. 25/) neodstranil, nebylo možno v řízení pokračovat, bylo je tedy nutno zastavit.

Povinný v dovolání namítá, že řízení je postiženo vadou, jež mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Aniž pak specifikuje, v čem naplnění jednotlivých dovolacích důvodů podle § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř. spatřuje, vyjadřuje svůj nesouhlas zejména se závěrem soudů obou stupňů o neprojednatelnosti svého podání označeného jako námitka neplatného doručení usnesení o nařízení exekuce a exekučního příkazu. Podle jeho názoru takové podání určité a tedy i projednatelné je, a to zejména za stavu, kdy proti opatření obou rozhodnutí doložkou právní moci (kterýžto postup byl důsledkem toho, že soud obě rozhodnutí považoval za řádně doručená) exekuční ani občanský soudní řád žádné opravné prostředky nezná.

Dovolání (přípustné podle § 239 odst. 3 o.s.ř.) není důvodné.

Závěr odvolacího soudu, že námitka neplatného doručení kterýchkoli rozhodnutí soudu či soudního exekutora je podáním z hlediska ustanovení § 43 o.s.ř. neurčitým, a že nebyla-li taková neurčitost přes výzvu soudu odstraněna jde o nedostatek, pro nějž nelze v řízení o takovém podání pokračovat, je správný. Stejně tak je správný i vysvětlující závěr, že námitka neplatnosti doručení (resp. přesněji řečeno jeho neúčinnosti), mohla být relevantně vznesena jen v odvolání proti usnesení o nařízení exekuce, kdy by soud účinnost doručení musel zkoumat v rámci posouzení včasnosti odvolání.

V ostatním dovolací soud odkazuje na závěry soudu odvolacího.

S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že se povinnému prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů správnost napadeného rozhodnutí zpochybnit nepodařilo, Nejvyšší soud tedy bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) dovolání jako nedůvodné podle § 243b odst. 2 části věty před středníkem, odst. 6 o.s.ř. zamítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je ve smyslu ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. odůvodněn procesním neúspěchem dovolatele, jakož i skutečností, že oprávněné, jež by ve smyslu výše uvedených ustanovení měla právo na jejich náhradu, náklady dovolacího řízení (podle obsahu spisu) prokazatelně nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. listopadu 2008



JUDr. Vladimír Mikušek, v. r. předseda senátu