20 Cdo 2776/2010
Datum rozhodnutí: 28.07.2010
Dotčené předpisy: § 240 odst. 1, 3 o. s. ř., § 241b odst. 3 o. s. ř., § 243c odst. 1 o. s. ř., § 43 odst. 2 o. s. ř.




20 Cdo 2776/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Pavlíny Brzobohaté v exekuční věci oprávněné Pražské správy sociálního zabezpečení , se sídlem v Praze 8, Trojská 1997/13a, IČ 00006963, proti povinné D. R. , zastoupené JUDr. Vladimírem Feltem, advokátem se sídlem v Praze 8, Křižíkova 49, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 11924/2008, pro 16.727,- Kč s příslušenstvím, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 15. dubna 2009, č. j. 21 Co 168/2009 - 17, takto:


Dovolání se odmítá .
O d ů v o d n ě n í:

Shora označeným usnesením Městský soud v Praze odmítl podle § 44 odst. 10 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, odvolání povinné proti usnesení ze dne 3. 10. 2008, č. j. 35 Nc 11924/2008 - 4, jímž Obvodní soud pro Prahu 3 nařídil podle vykonatelného platebního výměru Pražské správy sociálního zabezpečení ze dne 15. 10. 2007, č. j. 82/2007, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 16.727,- Kč s příslušenstvím, pro náklady oprávněné a náklady exekuce, které budou v průběhu řízení určeny, exekuci, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Aleše Bayera, Exekutorský úřad Praha 2.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná včas dovolání, aniž byla zastoupena advokátem.


Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 7. 12. 2009, č. j. 35 Nc 11924/2008 - 41, byl mj. povinné k její žádosti ustanoven zástupcem JUDr. Vladimír Felt, advokát se sídlem v Praze 8, Křižíkova 49, (v tomto výroku nabylo rozhodnutí právní moci dne 23. 2. 2010), jenž elektronickým podáním ze dne 15. 6. 2010, doplněným v písemné podobě dne 17. 6. 2010, doručeným soudu prvního stupně téhož dne, soudu jen sdělil, že věc s povinnou konzultoval a vysvětlil jí podrobně podmínky dovolání zakotvené v § 236 a násl. o. s. ř. a že povinná i přes vysvětlení podmínek dala zástupci jednoznačný příkaz k podání dovolání, neboť se domnívá, že dovolání může být úspěšné .

Nejvyšší soud dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání vykazuje nedostatky, pro které nelze v dovolacím řízení pokračovat.
Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.

Podle § 240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání; neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.

Podle § 241b odst. 3 o. s. ř. dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Nebyla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241, běží tato lhůta až do uplynutí lhůty, která byla dovolateli určena ke splnění této podmínky; požádal-li však dovolatel před uplynutím lhůty o ustanovení zástupce (§ 30), běží lhůta podle věty první (zásadně v trvání dvou měsíců) znovu až od právní moci usnesení, kterým bylo o této žádosti rozhodnuto.

Uvedením údaje o tom, v jakém rozsahu dovolatel rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vymezena kvantitativní stránka přezkumné činnosti dovolacího soudu. Uplatnění dovolacího důvodu podle ustanovení § 241a odst. 1 o. s. ř. předpokládá, že dovolatel popíše (konkretizuje) okolnosti, z nichž usuzuje, že dovolací důvod je dán; ani případný pouhý odkaz na text zákona anebo samotná citace skutkové podstaty některého z dovolacích důvodů uvedených taxativně v ustanovení § 241a odst. 2 a 3 o. s. ř. nestačí. Chybí-li totiž vylíčení okolností, v nichž dovolatel spatřuje naplnění dovolacího důvodu, není v takovém případě (vzhledem k vázanosti dovolacího soudu uplatněným dovolacím důvodem) vymezen obsah přezkumné činnosti dovolacího soudu po stránce kvalitativní a napadené rozhodnutí odvolacího soudu tak není možné věcně přezkoumat (srov. § 242 odst. 3, věta první, o. s. ř.).

Dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, je vadným podáním, které může dovolatel doplnit o chybějící náležitosti buď z vlastní iniciativy nebo na výzvu soudu, avšak jen do uplynutí dovolací lhůty (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 5. 2. 2003, sp. zn. 21 Cdo 1730/2002, publikované v Souboru rozhodnutí NS ČR, sv. 23, C 1688). Případná výzva, aby dovolání, které neobsahuje všechny podstatné náležitosti, bylo opraveno nebo doplněno (§ 243c odst. 1, § 43 odst. 1 o. s. ř.), se po uplynutí této lhůty stává bezpředmětnou. Původně odstranitelné vady dovolání se totiž marným uplynutím propadné (prekluzívní) lhůty podle ustanovení § 241b odst. 3 o. s. ř. stávají neodstranitelnými; dovolací soud proto k případnému opožděně podanému doplnění dovolání nemůže přihlížet (srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2005, sp. zn. 29 Odo 1060/2003, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 6. 2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 3/2004 pod č. 21).

Vadu podání tedy dovolatel může odstranit jen do uplynutí dvouměsíční (resp. ve shora uvedených případech čtyřměsíční) lhůty k podání dovolání. Protože v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat, je třeba dovolání, které je nezpůsobilé zahájit dovolací řízení, za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 2, věty první, o. s. ř. odmítnout.

Protože ustanovený zástupce povinné v zákonné lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení soudu prvního stupně ze dne 7. 12. 2009, č. j. 35 Nc 11924/2008 - 41, (tedy do 23. 4. 2010) dříve učiněné podání dovolatelky včas nedoplnil (vady dovolání neodstranil, takže dovolání postrádá náležitosti, důvody dovolání i obsahové vymezení dovolacích důvodů), nelze pro tyto nedostatky dovolání v dovolacím řízení pokračovat. Nejvyšší soud proto vadné dovolání s ohledem na výše uvedené skutečnosti podle § 243c odst. 1 a § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2010
JUDr. Olga Puškinová, v. r. předsedkyně senátu