20 Cdo 275/2013
Datum rozhodnutí: 23.04.2013
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012, § 218 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012, § 336k odst. 1,2 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012, § 336b odst. 1 o. s. ř. ve znění od 01.07.2009 do 31.12.2012




20 Cdo 275/2013

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., v exekuční věci oprávněné Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra České republiky , se sídlem v Praze 10, Kodaňská 1441/46, identifikační číslo osoby 471 14 304, proti povinnému B. M. , za účasti vydražitele J. H., zastoupeného JUDr. Milanem Plíškem, advokátem se sídlem v Jičíně, Denisova 585, vedené u soudní exekutorky JUDr. Soni Karasové, Exekutorský úřad Liberec, pod sp. zn. 36 Ex 28/2005, pro 185.138,- Kč s příslušenstvím, o dovolání vydražitele proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 2. listopadu 2011, č. j. 20 Co 99/2012 - 75, takto:

Dovolání se o d m í t á .
Odůvodnění:
Shora označeným usnesením Krajský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 6. 12. 2010, č. j. 36 Ex 28/2005 - 52, jímž soudní exekutorka JUDr. Soňa Karasová udělila vydražiteli J. H. příklep na vydražených nemovitostech v k.ú. Dobšín ve výroku specifikovaných za nejvyšší podání 2.855.000,- Kč a kterým vydražiteli uložila povinnost zaplatit nejvyšší podání ve lhůtě 2 měsíců ode dne právní moci usnesení o příklepu s tím, že na nejvyšší podání se započítává vydražitelem složená jistota ve výši 50.000,- Kč. Odvolací soud ze spisu pověřené soudní exekutorky zjistil, že usnesením ze dne 8. 9. 2010, č. j. 36 Ex 28/2005 - 41, bylo nařízeno dražební jednání, že dražební vyhláška obsahovala všechny náležitosti stanovené v § 336b odst. 2 o. s. ř., že byla řádně doručena a vyvěšena na úřední desce, že nabyla právní moci dne 8. 10. 2010 a že dražby se zúčastnilo pět dražitelů, kteří zvyšovali svá podání z nejnižšího (2.566.333,- Kč) na nejvyšší 2.855.000,- Kč, jež učinil vydražitel J. H. Při právním posouzení věci krajský soud s poukazem na § 69 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále jen exekuční řád ), a na § 336k odst. 3 o. s. ř. dovodil, že odvolací soud může usnesení o příklepu buď potvrdit nebo změnit tak, že se příklep neuděluje, není však oprávněn zjišťovat, zda cena nemovitostí byla určena usnesením o ceně správně, popř. odečítat od nejvyššího podání rozdíl, který by byl zjištěn novým oceněním nemovitostí, jak vydražitel požadoval. Za nesprávnou proto označil jeho námitku, že usnesení soudní exekutorky o příklepu lze opravit postupem podle § 164 o. s. ř. nebo rozhodnutím odvolacího soudu tak, že by rozdíl v ceně nemovitostí byl zohledněn při započtení jistoty na nejvyšší podání. Uzavřel, že postupem podle § 164 o. s. ř. nelze napadené usnesení opravit, neboť k žádné zjevné nesprávnosti při jeho vyhotovení nedošlo, ani je nelze změnit tak, že by bylo vydražiteli uloženo zaplatit nižší částku, než nejvyšší podání, neboť příklep byl učiněn za nejvyšší podání, jak je to v usnesení uvedeno.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal vydražitel dovolání (doplněné podáním soudem mu ustanoveného zástupce), jehož přípustnost dovozuje z § 237 odst. 1 písm. c), odst. 3 o. s. ř. a v němž uplatnil dovolací důvody podle § 241a odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o. s. ř. Za zásadní po právní stránce považuje otázky 1) zda lze o odvolání vydražitele proti usnesení soudního exekutora o udělení příklepu k nemovitostem jednat a rozhodnout v nepřítomnosti vydražitele, ačkoliv se vydražitel z vážného důvodu nemohl dostavit k nařízenému jednání u odvolacího soudu, tuto skutečnost odvolacímu soudu předem sdělil a požádal o odročení nařízeného jednání , a 2) zda může být nesprávné ocenění nemovitosti zohledněno při částečné změně usnesení o příklepu k nemovitostem týkající se zápočtu dražební jistoty na nejvyšší podání a stanovení výše doplatku na nejvyšší podání . Dovolatel namítá, že v důsledku projednání odvolání v jeho nepřítomnosti (která byla způsobena nepříznivou dopravní situací a o níž soud informoval a současně požádal o odročení jednání) neměl možnost uvést veškerá svá tvrzení ohledně nesprávného ocenění předmětných nemovitostí, neměl možnost soudu předložit listiny prokazující nesprávnosti znaleckého posudku, kterým nebyly nezohledněny právní ani faktické vady nemovitostí a jímž byly oceněny vyšší částkou, než jaká je jejich skutečná cena. Právě při odvolacím jednání byl připraven navrhnout zjištění skutečné ceny nemovitostí revizním znaleckým posudkem, přičemž cenový rozdíl by mohl být zohledněn v části usnesení o příklepu, jímž byl stanoven doplatek na nejvyšší podání. Odvolací řízení je tudíž podle jeho názoru postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Za nesprávný pak dovolatel považuje názor odvolacího soudu, že usnesení o příklepu lze buď potvrdit nebo změnit tak, že se neuděluje, jelikož tento názor nemá oporu v právních předpisech ani v obecné teorii, která podle něj připouští změnu ohledně výše doplatku na nejvyšší podání. Procesní pochybení odvolacího soudu dále spočívá v tom, že mu svým postupem znemožnil realizaci jeho procesních práv, která mu občanský soudní řád dává, a to zejména právo účastnit se jednání, činit přednesy, navrhovat důkazy a vyjadřovat se k provedeným důkazům; tím dovolateli byla odňata možnost jednat před odvolacím soudem. Navrhl, aby dovolací soud odložil vykonatelnost napadeného rozhodnutí, a poté, aby toto rozhodnutí zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (viz čl. II, bod 12. části první zák. č. 7/2009 Sb. a článek II, bod 7. části první zákona č. 404/2012 Sb.) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a s § 130 exekučního řádu přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím - jako v projednávaném případě - usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým pověřený soudní exekutor rozhodl ve věci udělení příklepu, je dovolání ve smyslu § 238a odst. 1 písm. d) o. s. ř. přípustné za podmínek vymezených v § 237 odst. 1 písm. b) nebo c) o. s. ř. (srov. § 238a odst. 2 o. s. ř.). Protože odvolací soud usnesení o udělení příklepu nemůže zrušit (srov. § 336k odst. 3 o. s. ř.), je použití § 237 odst. 1 písm. b) o. s. ř. (pojmově) vyloučeno a přípustnost dovolání lze vyvozovat již jen z § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., které ji spojuje se závěrem dovolacího soudu, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. O takový případ jde zejména tehdy, řeší-li právní otázku, který v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle § 241a odst. 2 písm. a) a § 241a odst. 3 se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.).

Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. [zrušeného sice nálezem pléna Ústavního soudu ze dne 21. prosince 2012, sp. zn. Pl ÚS 29/11, pro účely posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 však nadále použitelného (viz nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1572/11 ze 6. března 2012)] spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek majících po právní stránce zásadní význam; dovolání lze tudíž odůvodnit jen dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. b) o. s. ř., tedy, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Při přezkumu napadeného rozhodnutí - a tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel zpochybnil - je dovolací soud uvedeným důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán (§ 242 odst. 3 věta první o. s. ř.), z čehož vyplývá mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř. ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. 21 Cdo 541/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 7, ročníku 2004, pod číslem 132).

Dovolatel sice v dovolání označil právní otázky, jež by měly činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., k tomuto závěru však dospět nelze, a to ani na základě námitek v něm obsažených.

Podle § 336k odst. 1 o. s. ř. usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání jen osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 336c odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání. Odvolací soud usnesení o příklepu změní tak, že se příklep neuděluje, jestliže v řízení došlo k takovým vadám, že se odvolatel nemohl zúčastnit dražby, nebo jestliže byl příklep udělen proto, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona. Ustanovení § 219a se nepoužije (odstavec 3).

Vycházel-li tedy krajský soud při svém rozhodnutí z právního názoru, že odvolací soud usnesení soudního exekutora (soudu prvního stupně) o příklepu buď potvrdí nebo změní tak, že se příklep neuděluje, je to v souladu s výslovným zněním § 336k odst. 3 o. s. ř.

V posuzované věci vydražitel v odvolacím řízení - jak z obsahu spisu vyplývá - nenamítal, že při nařízení dražebního jednání nebo při provedení dražby došlo k porušení zákona (§ 336k odst. 3 o. s. ř.), nýbrž vyjadřoval jen nesouhlas s výší ceny nemovitostí určené ve znaleckém posudku, potažmo s výší nejnižšího podání, a navrhl řízení doplnit revizním znaleckým posudkem.

Podle § 336b odst. 1 o. s. ř. po právní moci usnesení o ceně (§ 336a) soud nařídí dražební jednání (dražbu).

Nejvyšší soud již v řadě rozhodnutí vysvětlil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. 20 Cdo 2006/2006, usnesení ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. 20 Cdo 2769/2006), že zákonná úprava rozděluje průběh exekuce prodejem nemovitosti do několika relativně samostatných fází, z nichž v každé se řeší vymezený okruh otázek. Těmito fázemi jsou 1) nařízení exekuce, 2) určení ceny nemovitosti a jejího příslušenství, ceny závad a práv s nemovitostí spojených, určení závad, které prodejem v dražbě nezaniknou a určení výsledné ceny, 3) vydání usnesení o dražební vyhlášce, 4) prodej nemovitosti v dražbě a 5) rozvrh rozdělované podstaty. Úkony soudu, účastníků řízení a osob na řízení zúčastněných jsou zpravidla završeny usnesením, jehož účinky vylučují možnost v další fázi znovu řešit otázky, o kterých již bylo (pravomocně) rozhodnuto. Tak tomu je i u určení výsledné ceny nemovitosti [stanovené ve smyslu § 336a odst. 1 písm. d) o. s. ř. podle výsledků ocenění a ohledání (§ 336 o. s. ř.)] a u dražební vyhlášky, v níž je soud povinen - kromě jiného - výslednou cenu nemovitosti uvést [§ 336b odst. 2 písm. c) o. s. ř.]. V daném případě se tak stalo usneseními soudní exekutorky ze dne 6. 2. 2009, č. j. 36 Ex 28/2005 - 37, a ze dne 8. 9. 2010, č. j. 36 Ex 28/2005 - 41, proti nimž žádný z účastníků odvolání nepodal, takže tato usnesení nabyla právní moci dne 10. 11. 2009 a dne 8. 10. 2010, jak se ze spisu podává.

Z uvedeného vyplývá, že nabylo-li usnesení o výsledné ceně nemovitostí právní moci dne 10. 11. 2009 a dražební vyhláška dne 8. 10. 2010, nelze již poté, co usnesení o příklepu nabylo právní moci, znovu řešit otázku výsledné ceny nemovitostí, případně existenci či neexistenci vad na nich váznoucích [§ 336b odst. 2 písm. c), f) o. s. ř.]. O situaci, že by došlo k podstatné změně poměrů (např. k podstatnému znehodnocení stavby živelní pohromou), v dané věci nejde.

I v tomto ohledu je tedy napadené rozhodnutí v souladu se standardní judikaturou i s doslovným zněním zákona, nehledě již na to, že soudním znalcem stanovená výsledná cena nemovitostí podle § 336a odst. 1 písm. d) o. s. ř. má vliv pouze na určení nejnižšího podání (stanoveného podle § 336e odst. 1 o. s. ř.), nikoliv na podání nejvyšší, jež bylo při dražbě dosaženo a jež je uvedeno v usnesení soudní exekutorky o příklepu.

Námitky dovolatele, jimiž odvolacímu soudu vytýká procesní pochybení z hlediska dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. a zmatečnostní vadu řízení podle § 229 odst. 3 o. s. ř., tudíž nemají žádný význam pro posouzené dané věci, neboť i kdyby se vydražitel zúčastnil jednání u odvolacího soudu, při němž by uvedl veškerá svá tvrzení ohledně nesprávného ocenění předmětných nemovitostí , předložil mu listinné důkazy a navrhl, aby řízení bylo doplněno vyžádáním revizního znaleckého posudku, nemohlo by to mít (ze shora vyložených důvodů) vliv na povinnost, která mu byla uložena usnesením soudní exekutorky o příklepu, zaplatit nejvyšší podání ve lhůtě 2 měsíců ode dne právní moci usnesení o příklepu, s tím, že na nejvyšší podání se započítává částka 50.000,- Kč. Kromě toho - jak již bylo uvedeno shora - k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle § 241a odst. 2 písm. a) o. s. ř. se nepřihlíží (§ 237 odst. 3 o. s. ř.); stejně tak to platí i ohledně namítané zmatečnostní vady řízení podle § 229 odst. 3 o. s. ř., k níž dovolací soud přihlédne jen v případě přípustného dovolání (k tomu srov. § 242 odst. 3 větu druhou o. s. ř.).

Vzhledem k tomu, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu § 237 odst. 3 o. s. ř., a dovolání proti němu podle § 238a odst. 1 písm. d), odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. není tudíž přípustné, Nejvyšší soud je - bez nařízení jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) - podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl.
O případných nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 23. dubna 2013

JUDr. Olga Puškinová
předsedkyně senátu