20 Cdo 2665/98
Datum rozhodnutí: 20.12.2000
Dotčené předpisy:




20 Cdo 2665/98

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné C., veřejné obchodní společnosti, proti povinným 1) V. O. a 2) J. O., prodejem nemovitostí k vymožení pohledávek ve výši 200.000,- Kč s příslušenstvím, ve výši 240.000,- Kč a nákladů řízení (včetně nákladů výkonu rozhodnutí), vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. E 823/97, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. listopadu 1998, č.j. 23 Co 131/98-19, takto :

Usnesení Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 10. února 1998, č.j. E 823/97-10, a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. listopadu 1998, č.j. 23 Co 131/98-19, se zrušují a řízení se zastavuje.

Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Hradci Králové ve výroku označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 10. února 1998, č.j. E 823/97-10, jímž Okresní soud v Havlíčkově Brodě zamítl návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (platebního rozkazu Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 7. září 1994, sp. zn. 10 C 467/94, ukládajícího povinnost zaplacení částky 200.000,- Kč s příslušenstvím, částky 240.000,- Kč a nákladů řízení) prodejem ve výroku specifikovaných nemovitostí povinných; k "posouzení toho, zda je či není možné vést několik samostatných řízení o výkon rozhodnutí prodejem téže nemovitosti", vyslovil odvolací soud výrokem svého rozhodnutí přípustnost dovolání.

Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, který - ze způsobu provedení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitosti (§ 335a odst. 1 o.s.ř.) a s odkazem na úpravu účinnou do 31. března 1964 (§ 461 odst. 1 zákona č. 142/1950 Sb., o řízení ve věcech občanskoprávních) - vyloučil možnost nařídit výkon rozhodnutí (exekuci) prodejem téže nemovitosti k návrhu jiného oprávněného ("vést několik samostatných řízení na tutéž nemovitost"). Protože výkon rozhodnutí prodejem předmětných nemovitostí povinných byl k návrhu jiného subjektu již nařízen usnesením ze dne 27. června 1997, sp. zn. E 808/97, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 1997, sp. zn. 23 Co 448/97, uplatní se uvedená výhrada i v projednávané věci.

Závěr odvolacího soudu, že nelze vést několik samostatných exekučních řízení prodejem téže nemovitosti, napadla prostřednictvím dovolacího důvodu uvedeného v § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř. oprávněná (zastoupená advokátem) včasným dovoláním, jehož přípustnost opřela o ustanovení § 239 odst. 1 o.s.ř.

Dovolání je podle § 237 odst. 1 písm. d/ o.s.ř. přípustné (a současně důvodné).

Dovolání je ve smyslu uvedeného ustanovení přípustné, jestliže v téže věci bylo již dříve pravomocně rozhodnuto nebo v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení. Zmatečnost, s níž je přípustnost dovolání spjata, spočívá v tom, že - i když tomu bránilo dřívější pravomocné rozhodnutí (§ 159 odst. 3, § 211 o.s.ř.) nebo již dříve zahájené řízení v téže věci (§ 83, § 211 o.s.ř.) - soud věc projednal a meritorně o ní rozhodl, ačkoli měl k uvedeným podmínkám přihlédnout (srov. § 103, § 211 o.s.ř.) a řízení zastavit (§ 104 odst. 1 věta první, § 221 odst. 1 písm. b/, odst. 2 o.s.ř.).

Ze spisu vyplývá, že usnesením Okresního soudu v Havlíčkově Brodě ze dne 27. června 1997, č.j. E 808/97-7, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. listopadu 1997, č.j. 23 Co 448/97-23, jež nabylo právní moci dne 26. listopadu 1997, byl nařízen - ve prospěch pohledávky oprávněného M., m. družstva - výkon rozhodnutí prodejem stejných nemovitostí, jejichž prodej požadovala návrhem na nařízení výkonu rozhodnutí ze dne 24. června 1997 oprávněná.

V občanském soudním řízení obecně platí, že překážka věci pravomocně rozsouzené se uplatní pouze za předpokladu totožnosti subjektů (účastníků řízení) a totožnosti předmětu řízení, tj. základu a předmětu nároku. Právní moc usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem nemovitostí povinného má - ve smyslu uvedené překážky, tedy co do nemožnosti opětovného projednání a rozhodnutí věci - význam i ve vztahu k případnému (pozdějšímu) návrhu jiného subjektu na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem týchž nemovitostí k uspokojení jeho pohledávky. Zásada materiální právní moci zakotvená v § 159 odst. 3 o.s.ř. se v daných souvislostech projeví již tehdy, jestliže je zde totožnost předmětu výkonu rozhodnutí a totožnost povinného; okolnost, že návrh na nařízení výkonu rozhodnutí podal jiný subjekt pro vymožení jiné pohledávky je nerozhodná. Oprávněná může přihlásit svoji pohledávku v již nařízené exekuci (§ 336b odst. 2 písm. i/ o.s.ř.).

Jestliže tedy v době, kdy soudy obou stupňů (věcně) rozhodovaly o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí oprávněné, bylo usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem týchž nemovitostí ve prospěch pohledávky jiného subjektu pravomocné, panoval nedostatek podmínky řízení, který nebylo lze odstranit. Soud prvního stupně, resp. odvolací soud, měly postupovat podle § 104 odst. 1 věty první, resp. § 221 odst. 1 písm. b/, odst. 2 o.s.ř.; pokud návrh oprávněné zamítly, zatížily řízení zmatečností podle § 237 odst. 1 písm. d/ o.s.ř., k níž je povinen dovolací soud - bylo-li dovolání podáno včas a k tomu legitimovaným subjektem - přihlížet (a vyvodit z ní důsledky) z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o.s.ř.).

Nejvyšší soud proto - aniž se zabýval věcnými námitkami dovolatelky - rozhodnutí soudů obou stupňů zrušil a řízení zastavil (§ 243b odst. 3, 5 o.s.ř.).

Oprávněná (dovolatelka) z procesního hlediska zavinila, že řízení bylo zastaveno, povinným žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly; této situaci odpovídá ve smyslu § 243b odst. 4, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2 věty první o.s.ř. výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 20. prosince 2000

JUDr. Pavel K r b e k , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová