20 Cdo 2502/2015
Datum rozhodnutí: 20.01.2016
Dotčené předpisy: § 36 odst. 5 předpisu č. 12120/2001Sb., § 107a o. s. ř.



20 Cdo 2502/2015 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Aleše Zezuly v exekuční věci oprávněné Šestý uzavřený investiční fond, a. s., se sídlem v Praze 4, Holušická 2221/3, identifikační číslo osoby 24213276, zastoupené Mgr. Markem Lošanem, advokátem se sídlem v Praze 1, Na Florenci 2116/15, proti povinné Z. V. , P., zastoupené Mgr. Vladislavem Chvátalem, advokátem se sídlem v Praze 2, Oldřichova 299/23, pro 3 000 000 Kč s příslušenstvím, vedené Obvodním soudem pro Prahu 3 pod sp. zn. 35 Nc 11402/2007, a soudním exekutorem JUDr. Robertem Pazákem, Exekutorský úřad Brno-venkov (od 1. 7. 2015 soudní exekutorkou Jaroslavou Schafferovou), pod sp. zn. 59 EX 3107/07, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 7. 2014, č. j. 19 Co 254/2014-98, takto:

Dovolání se odmítá .
Odůvodnění:
Městský soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 17. 4. 2014, č. j. 59 EX 3107/07-86, kterým soudní exekutor JUDr. Robert Pazák, Exekutorský úřad Brno-venkov, rozhodl, že do řízení na místo dosavadní oprávněné Davuri Holding B. V., se sídlem v Amsterdamu, Naritaweg 165, Telestone 8, Nizozemské království, vstupuje nová oprávněná Šestý uzavřený investiční fond, a. s. Rozhodnutí soudního exekutora zhodnotil jako správné, neboť předloženými listinami bylo prokázáno, že došlo k zániku původní oprávněné a z osoby, na níž vymáhané právo přešlo (POLIAKI TRADE s. r. o. nyní Pandorarubision Trade Investment Enterprise Alfa s. r. o. v likvidaci ), byla práva z vymáhané pohledávky převedena na Šestý uzavřený investiční fond, a. s. na základě projektu rozdělení formou odštěpení sloučením ze dne 4. 11. 2013, tedy nastaly právní skutečnosti, s nimiž právní předpisy spojují přechod a převod práva na jiného, tyto právní skutečnosti se týkají práva původní oprávněné, nastaly po zahájení exekučního řízení, oprávněná postup podle § 36 odst. 5 exekučního řádu (§ 107a o. s. ř.) navrhla a ten, kdo má do řízení na její místo vstoupit, se svým vstupem souhlasil. Povinná v odvolání nenamítala žádné skutečnosti, které by povolení vstupu společnosti Šestý uzavřený investiční fond, a. s. do řízení bránily či splnění zákonných podmínek pro jeho povolení jakkoli zpochybňovaly.
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním, jehož přípustnost spatřuje v tom, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky procesního práva, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, a to zda postačí k prokázání přechodu práva podle § 36 odst. 5 exekučního řádu pouze usnesení, jimiž byly zapsány do obchodního rejstříku prováděné přeměny společností, a projekt přeměny, který neobsahuje přesnou specifikaci postoupené pohledávky, a v příloze není přiložena smlouva o postoupení pohledávky s úředně ověřenými podpisy. Namítá, že ze zjištěného skutkového stavu nelze jednoznačně učinit závěr, že nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují přechod práva oprávněné na Šestý uzavřený investiční fond, a. s., neboť v projektu přeměny není postaveno na jisto, zda pohledávka oprávněné vymáhaná v exekuci skutečně přešla na Šestý uzavřený investiční fond, a. s. Bylo pouze prokázáno, že došlo k přechodu práv k blíže nespecifikovaným pohledávkám oprávněné, což není dostatečné. Závěr, že došlo k převodu v exekuci vymáhané pohledávky na Šestý uzavřený investiční fond, a. s. by bylo možné učinit, pokud by projekt přeměny (či přímo návrh na změnu účastníka) obsahoval jako přílohu smlouvy o postoupení pohledávek s úředně ověřenými podpisy, na jejichž základě došlo k postoupení konkrétní v exekuci vymáhané pohledávky. Přechod práva totiž podle § 36 odst. 4 exekučního řádu lze prokázat pouze listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu. Navrhuje, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Oprávněná ve vyjádření k dovolání považuje za nesporné, že na společnost POLIAKI TRADE s. r. o. přešlo v důsledku přeshraniční fúze sloučením veškeré jmění zanikající společnosti Davuri Holding B. V., což je dokládáno usnesením rejstříkového soudu. Část tohoto jmění, podrobně specifikovaná v projektu rozdělení, následně přešla na Šestý uzavřený investiční fond, a. s.; je přitom zřejmé, že došlo ke zcela dostatečné a zákonem požadované specifikaci skutečnosti převedení vymáhaného práva na Šestý uzavřený investiční fond, a. s. Domnívá se, že dodržela formální požadavky § 36 odst. 4 exekučního řádu, když přechod vymáhaného práva prokázala listinou vydanou státním orgánem (usnesením Městského soudu v Praze ze dne 20. 12. 2013, č. j. C 178821-RD20/MSPH, Fj 288680/2013), přičemž projekt rozdělení specifikuje přecházenou část obchodního jmění. Navrhuje, aby dovolací soud dovolání zamítl.
Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 (srov. část první čl. II bod 7 zákona č. 404/2012 Sb. a část první čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb.).
Dovolání není přípustné.
Nejvyšší soud již dříve v rámci své rozhodovací činnosti uzavřel, že podle § 36 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu. Při zjišťování toho, zda a kdo převzal práva a povinnosti z exekučního titulu, soud postupuje podle § 36 odst. 4 exekučního řádu. Vyplývá-li takový přechod práva přímo z právního předpisu, pak z hlediska § 36 odst. 4 exekučního řádu (§ 256 odst. 2 o. s. ř.) jej lze prokázat nejen listinou vydanou nebo ověřenou státním orgánem anebo notářem (jíž může být např. výpis z obchodního rejstříku dokládající přeměnu společnosti), ale jakýmkoliv jiným dokladem, z něhož lze přechod bez pochybností dovodit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. června 2009, sp. zn. 20 Cdo 2410/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2009, sp. zn. 20 Cdo 3995/2007, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. května 2010, sp. zn. 20 Cdo 4206/2008).
Soudní judikatura je jednotná v tom, že k prokázání přechodu práva ve smyslu § 36 exekučního řádu (§ 256 o. s. ř.) je třeba, aby na základě předložených listin bylo možné ztotožnit pohledávku vyplývající z exekučního titulu s pohledávkou přecházející , tedy pohledávka, jež je předmětem převodu či přechodu, musí být dostatečně identifikována tak, aby nebyla zaměnitelná s jinou pohledávkou postupitele za týmž povinným; tato identifikace může vyplývat nejen např. přímo ze smlouvy o postoupení pohledávky, ale zprostředkovaně též z jiné listiny, kterou oprávněný předložil nebo která je soudu z úřední činnosti k dispozici, z poznatků obsažených v soudním spise o řízení, v němž o ní bylo rozhodnuto apod. [srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. července 2003, sp. zn. 20 Cdo 1319/2002 (uveřejněné v časopise Soudní judikatura, číslo sešitu 9, ročník 2003, poř. č. 165), usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. července 2010, sp. zn. 20 Cdo 3106/2008].
Jestliže odvolací soud zhodnotil, že přechod vymáhané pohledávky je dostatečně prokazován pravomocným usnesením soudu o zápisu přechodu veškerého jmění zanikající společnosti Davuri Holding B. V. na POLIAKI TRADE, s. r. o. do obchodního rejstříku, dále pravomocným usnesením soudu o zápisu přechodu části obchodního jmění POLIAKI TRADE, s. r. o. na Šestý uzavřený investiční fond, a. s. do obchodního rejstříku a projektem rozdělení formou odštěpení sloučením, v němž je specifikována takto přecházející část obchodního jmění takovým způsobem, že pod ní lze bezpochyby podřadit i pohledávku z exekučního titulu (rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 18. 1. 2006, č. j. 11 C 181/2004-65, jenž svědčí společnosti Davuri Holding B. V. a z něhož je zřejmé, že se týká pohledávky, jejímž původním věřitelem byla Komerční banka, a. s.), pak postupoval v souladu se shora uvedenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvodu se od ní odchýlit.
Nejvyšší soud proto dovolání v souladu s § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.
V Brně dne 20. ledna 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D. předsedkyně senátu