20 Cdo 2471/2016
Datum rozhodnutí: 01.11.2016
Dotčené předpisy: § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. ve znění od 01.01.2014, § 30 o. s. ř., § 138 o. s. ř.



20 Cdo 2471/2016 U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a soudců JUDr. Zbyňka Poledny a JUDr. Vladimíra Kůrky v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 2020/4, identifikační číslo osoby 41197518, proti povinné V. P. , P., pro 23 004 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 36 EXE 2974/2014, o dovolání povinné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 16 Co 234/2015-121, takto:

I. Dovolání směřující proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 16 Co 234/2015-121, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok I. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 3. 2015, č. j. 36 EXE 2974/2014-85, se odmítá .
II. Řízení o dovolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 16 Co 234/2015-121, v rozsahu, v němž byl potvrzen výrok II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 3. 2015, č. j. 36 EXE 2974/2014-85, se zastavuje .
Odůvodnění:
V záhlaví označeným usnesením Městský soud v Praze potvrdil usnesení ze dne 10. 3. 2015, č. j. 36 EXE 2974/2014-85, kterým Obvodní soud pro Prahu 3 zamítl návrh povinné na zastavení exekuce (výrok I.) a zamítl žádost povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení (výrok II.).
Usnesení odvolacího soudu napadla povinná dovoláním. Nejvyšší soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném od 1. 1. 2014, dále o. s. ř. .
Dovolání, jímž je napadáno rozhodnutí odvolacího soudu v části, kterou bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zastavení exekuce (výrok I.), není přípustné, protože směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč [§ 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř.] odvolací soud rozhodoval ve věci zastavení exekuce, nařízené k vymožení částky 23 004 Kč s příslušenstvím [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2016, sp. zn. 20 Cdo 776/2016, 20 Cdo 777/2016, 20 Cdo 778/2016, 20 Cdo 779/2016, 20 Cdo 780/2016, 20 Cdo 781/2016, 20 Cdo 782/2016, 20 Cdo 783/2016, 20 Cdo 784/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2015, sp. zn. 26 Cdo 4236/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2013, sp. zn. 20 Cdo 1977/2013 (proti němuž podaná ústavní stížnost byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 27. 2. 2014, sp. zn. III. ÚS 346/14)].
Nejvyšší soud tedy dovolání v této části podle § 243c odst. 1 o. s. ř. odmítl, aniž se zabýval nedostatkem povinného zastoupení dovolatelky podle § 241 o. s. ř. (§ 241b odst. 2 o. s. ř.).
Dovolání proti usnesení odvolacího soudu v části, kterou bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o zamítnutí žádosti povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů pro účely dovolacího řízení (výrok II.), vykazuje nedostatek bránící pokračování dovolacího řízení (není sepsáno advokátem), přičemž ze spisu nevyplývá, že by povinná byla právnicky vzdělána. Povinná v dovolání požádala o ustanovení zástupce pro dovolací řízení.
Protože dovolání v této části směřuje proti usnesení, jímž odvolací soud nevyhověl (ve spojení s usnesením soudu prvního stupně) žádosti povinné o ustanovení zástupce pro řízení o dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé (o odkladu exekuce a o ustanovení zástupce pro řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce), Nejvyšší soud nejprve sám přistoupil k posouzení, zda jsou splněny předpoklady pro ustanovení advokáta pro řízení o dovolání [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 4. 2015, sen. zn. 31 NSCR 9/2015 (uveřejněné pod číslem 78/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Podle § 30 o. s. ř. účastníku, u něhož jsou předpoklady, aby byl soudem osvobozen od soudních poplatků a jestliže je to nezbytně třeba k ochraně jeho zájmů, předseda senátu ustanoví na jeho žádost zástupce z řad advokátů pro řízení, v němž je povinné zastoupení advokátem.
V souladu s § 138 o. s. ř. podmínkou pro (částečné) osvobození od soudních poplatků je, že to odůvodňují poměry účastníka a současně nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva.
Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. jedná zpravidla tehdy, je-li již ze samotných údajů (tvrzení) účastníka nebo z toho, co je soudu známo z obsahu spisu nebo z jiné úřední činnosti nebo co je obecně známé, bez dalšího nepochybné, že požadavku účastníka nemůže být vyhověno. O zřejmě bezúspěšné uplatňování (řádného nebo mimořádného) opravného prostředku pak jde zejména tehdy, jestliže byl podán opožděně, osobou, která k němu není (subjektivně) oprávněna, nebo je objektivně nepřípustný, nebo jestliže (s přihlédnutím ke všemu, co je soudu známo) je bez dalšího nepochybné, že opravný prostředek nemůže být úspěšný. Pro závěr, zda se jedná ve smyslu ustanovení § 138 odst. 1 o. s. ř. o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, je třeba použít v řízení před soudem prvního stupně, v odvolacím řízení nebo v dovolacím řízení stejná hlediska [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2014, sp. zn. 21 Cdo 987/2013 (uveřejněné pod číslem 67/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek)].
Z obsahu předloženého spisu vyplývá, že Obvodní soud pro Prahu 3 usnesením ze dne 23. 10. 2014, č. j. 36 EXE 2974/2014-15, zamítl návrh povinné na povolení odkladu provedení exekuce (výrok I.) a zamítl žádost povinné o ustanovení zástupce z řad advokátů (výrok II.). Následně k odvolání povinné Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 1. 2015, č. j. 16 Co 521/2014-58, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání a požádala o ustanovení advokáta pro dovolací řízení.
V prvé řadě dovolání není přípustné ve věcech odkladu provedení exekuce [§ 238 odst. 1 písm. d) o. s. ř.]. Je proto zjevné, že dovolání proti usnesení odvolacího soudu na č. l. 58 v části potvrzující výrok I. (zamítnutí odkladu exekuce), nemůže být úspěšné, a tedy i dovolání proti usnesení odvolacího soudu o neustanovení advokáta pro takové dovolací řízení (č. l. 121) je zřejmě bezúspěšným uplatňováním práva.
Úspěšné nemůže být ani dovolání proti usnesení odvolacího soudu na č. l. 58 v části potvrzující výrok II. (zamítnutí žádosti o ustanovení advokáta pro řízení o zastavení exekuce), neboť se stalo bezpředmětným. I kdyby totiž dovolací soud dovolání vyhověl a rozhodnutí odvolacího soudu zrušil, nemohlo by dojít k povinnou požadovanému ustanovení advokáta pro řízení o návrhu povinné na zastavení exekuce, protože toto řízení již bylo pravomocně skončeno (viz usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 10. 3. 2015, č. j. 36 EXE 2974/2014-85, ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 7. 2015, č. j. 16 Co 234/2015-121; proti usnesení odvolacího soudu přitom jak bylo výše uvedeno není podle § 238 odst. 1 písm. c) dovolání přípustné, neboť jím bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč). Proto ani dovolání proti usnesení odvolacího soudu o neustanovení advokáta pro toto dovolací řízení (č. l. 121) nemůže být úspěšné.
Nejvyšší soud proto dospěl k závěru, že s ohledem na zřejmou bezúspěšnost dovolání nejsou splněny zákonné podmínky pro to, aby byl povinné pro dovolací řízení ustanoven zástupce z řad advokátů.
Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání kromě usnesení, kterým se dovolací řízení právě pro neodstranění tohoto nedostatku zastavuje vydání rozhodnutí, jímž se řízení končí, a protože ke zhojení tohoto nedostatku přes řádnou výzvu soudu prvního stupně nedošlo (usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 29. 10. 2015, č. j. 36 EXE 2974/2014-135), Nejvyšší soud dovolací řízení podle § 104 odst. 2 věty třetí, § 241b odst. 2 a § 243f odst. 2 o. s. ř. zastavil.
O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. listopadu 2016

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph.D.
předsedkyně senátu