20 Cdo 2463/2006
Datum rozhodnutí: 17.05.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2463/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné B., s. p. v l. , zastoupené advokátem, proti povinnému M. J., pro 19.047,- Kč s příslušenstvím, prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 47 E 2164/2002, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 28. 4. 2006, č.j. 9 Co 193/2006-25, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 30. 8. 2005, č.j. 47 E 2164/2002-19, jímž okresní soud zastavil výkon rozhodnutí (nařízený jeho usnesením ze dne 11. 2. 2003, č.j. 47 E 2164/2002-12). Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že podmínky pro zastavení výkonu rozhodnutí podle § 326a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), jsou splněny.


V dovolání jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. oprávněná namítá, že nebyla uvědoměna o datu soupisu (čímž jí byla odňata možnost být u soupisu přítomna) a nebyl jí zaslán protokol o bezúspěšnosti soupisu. V řízení došlo k průtahům a vykonavatel postupoval formálně; podařilo-li se povinnému doručit (na adresu, kterou sdělil soudu) usnesení o zastavení výkonu rozhodnutí, bylo mu možno doručit i usnesení o jeho nařízení. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. d/ o.s.ř. je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).


Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.


Ačkoliv dovolatelka podmínku přípustnosti dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř. ohlásila, ve skutečnosti nebrojí proti nesprávnému právnímu posouzení předpokladů pro zastavení výkonu rozhodnutí podle § 326a o.s.ř., nýbrž svoji kritiku směřuje pouze proti dílem liknavému, dílem nezákonnému postupu soudu při provádění výkonu rozhodnutí, v důsledku něhož se podle jejího názoru umístění movitých věcí povinného nepodařilo zjistit. Tyto výtky se však právního závěru určujícího pro napadené rozhodnutí (zastavení výkonu rozhodnutí proto, že oprávněná neoznačila ve stanovené lhůtě místo, kde jsou věci povinného, které by mohly být prodány) netýkají (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 11. 2005, sp. zn. 20 Cdo 324/2005).


Absence dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř. znamená, že chybí hledisko pro vyhodnocení napadeného rozhodnutí jako zásadně právně významného; odtud vyplývá i závěr, že podmínky přípustnosti dovolání nejsou dány. Nejvyšší soud proto dovolání podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; povinnému však ve stadiu dovolacího řízení (podle obsahu spisu) náklady nevznikly.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 17. května 2007


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu