20 Cdo 2438/98
Datum rozhodnutí: 25.05.2000
Dotčené předpisy:




20 Cdo 2438/98

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobců A) J. F. a B) M. F. proti žalovaným 1) P. S. a 2) I. S. o určení povinnosti vlastníka domu, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 8 C 15/95, o dovolání žalovaných proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. září 1998, č. j. 18 Co 614/98-83, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 23. září 1998, č. j. 18 Co 614/98-83, se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

V záhlaví označeným usnesením krajský soud odmítl jako opožděné odvolání žalovaných proti rozsudku ze dne 18. května 1998, č. j. 8 C 15/95-73, jímž je Okresní soud v Karlových Varech zavázal k povinnosti umožnit žalobcům nastěhování do určeného bytu a nahradit náklady řízení. Závěr o opožděnosti odvolání krajský soud dovodil ze zjištění, že odvolání bylo podáno (osobně u okresního soudu) dne 13. července, tedy třetího dne po uplynutí odvolací lhůty.

Pravomocné usnesení odvolacího soudu napadli žalovaní, zastoupeni advokátem, včasným dovoláním, jímž namítají, že odvolání bylo podáno včas, jelikož písemné podání osobně doručené soudu prvního stupně dne 13. července 1998 bylo pouze doplněním podání ze dne 10. července téhož roku učiněného telefaxem, tedy jeho originálem předloženým ve lhůtě tří dnů podle ustanovení § 42 občanského soudního řádu (dále též jen o. s. ř. ).

Žalobci navrhli zamítnutí dovolání.

Dovolání je (podle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e/ o. s. ř.) přípustné, jelikož směřuje proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto odvolání.

Z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3 o. s. ř.) dovolací soud posuzuje pouze vady řízení vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. a jiné vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.); jinak je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil. Vady vyjmenované v ustanovení § 237 odst. 1 o. s. ř. ani tzv. jiné vady řízení (§ 241 odst. 3 písm. b/ o. s. ř.) z obsahu spisu nevyplývají a dovolatelé je nenamítají.

Dovolání pak svým obsahem vystihuje dovolací důvod podle ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř., jímž namítají, že rozhodnutí - bylo-li odvolání odmítnuto jako opožděné -spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Podle ustanovení § 42 odst. 3 o. s. ř. podání obsahující návrh ve věci samé učiněné telegraficky je třeba písemně doplnit nejpozději do tří dnů; je-li písemné podání učiněno telefaxem, je třeba v téže lhůtě jej doplnit předložením jeho originálu. K těmto podáním, pokud nebyla ve stanovené lhůtě doplněna, soud nepřihlíží. Stanoví-li to soud, je účastník povinen předložit mu originál i jiných podání učiněných telefaxem.

Z obsahu spisu se podává, že rozsudek soudu prvního stupně byl zástupci žalovaných (§ 49 odst. 1 o. s. ř.) doručen dne 25. června 1998. Jak vyplývá z jeho faxové zprávy (č. l. 76) ze dne 10. července 1998, bylo téhož dne v 15:28 hod, tedy posledního dne odvolací lhůty, telefaxem učiněno podání o rozsahu tří stran adresované okresnímu soudu ke sp. zn. 8 C 15/95. Ona faxová zpráva obsahuje údaj viz příloha ; samotné třístránkové telefaxové podání obsahující odvolání za správou nenásleduje, ve spise se však - byť nezažurnalizováno - nachází, a na č. l. 77-78 se nalézá jeho originál - písemné podání doručené soudu prvního stupně osobně dne 13. července 1998 - tedy ve třídenní lhůtě stanovené v § 42 odst. 3 o. s. ř. .

Jestliže odvolací soud k telefaxovému podání nepřihlédl a vycházel pouze z písemného podání doručeného soudu prvního stupně dne 13. července 1998, jež je ve skutečnosti pouze doplněním podání učiněného dne 10. července téhož roku telefaxem, pak věc co do včasnosti odvolání posoudil ve smyslu ustanovení § 241 odst. 3 písm. d) o. s. ř. po právní stránce nesprávně. Nejvyšší soud proto usnesení odvolacího soudu - aniž ve věci nařídil jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) - podle ustanovení § 243b odst. 1, věta za středníkem, odst. 5 o. s. ř. usnesením zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení (§ 243b odst. 2 věta prvá o. s. ř.).

Právní názor vyslovený dovolacím soudem je pro další řízení závazný (ustanovení § 243d odst. 1 věta druhá o. s. ř.).

V novém rozhodnutí bude znovu rozhodnuto o nákladech řízení včetně nákladů řízení dovolacího (§ 243d odst. 1 věta třetí o. s. ř.). Za tyto náklady však nebude možno považovat zaplacený soudní poplatek (č. l. 91) z dovolání (jež směřovalo proti rozhodnutí pouze procesní povahy), který bude muset být podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, vrácen (viz stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 4. července 1996, Cpjn 68/95 a Opjn 1/95, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1996, pod poř. č. 49, písm. d/).

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 25. května 2000

JUDr. Zdeněk K r č m á ř , v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Dana Rozmahelová