20 Cdo 2301/2006
Datum rozhodnutí: 17.04.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2301/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné I., s.r.o., zastoupené advokátkou, proti povinnému V. J., zastoupenému advokátkou, pro 8 866,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. 25 Nc 12766/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 12. 2005, č.j. 29 Co 471/2005-18, takto:


Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 10. 5. 2005, č.j. 25 Nc 12766/2004-11, jímž okresní soud odmítl odvolání povinného (proti usnesení o nařízení exekuce) pro opožděnost.


Proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu podal povinný dovolání.


Podle § 236 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ), lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.


Přípustnost dovolání podle ustanovení § 237 o.s.ř. není dána již proto, že napadeným usnesením odvolacího soudu bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání, tedy rozhodnutí, jež není usnesením ve věci samé (k pojmu věc sama srov. též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 1997, sp. zn. 2 Cdon 774/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10, ročník 1998 pod č. 61).


Podle ustanovení § 238, § 238a ani § 239 o.s.ř. dovolání přípustné není, jelikož v souzené věci se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání přitom nelze dovozovat ani z odstavce třetího § 239, neboť podle tohoto ustanovení je dovolání přípustné jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle ustanovení § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, popřípadě (dle téhož ustanovení) jiný návrh na zahájení řízení, nikoliv tedy v případech, kdy soud prvního stupně podle ustanovení § 208 odst. 1 o.s.ř. odvolání odmítl pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod č. 41).


Nejvyšší soud proto dovolání proti usnesení odvolacího soudu podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb. o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů).


Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.


V Brně dne 17. dubna 2007


JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.


předsedkyně senátu