20 Cdo 2281/2004
Datum rozhodnutí: 28.07.2005
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 173/1990Sb., § 237 odst. 3 písm. c) předpisu č. 232/1991Sb.




20 Cdo 2281/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Františka Ištvánka v právní věci žalobkyně Č. o. s., zastoupené advokátkou, proti žalované Tělovýchovné jednotě R., zastoupené advokátem, vedené u Okresního soudu ve Vsetíně pod sp. zn. 8 C 196/99, o navrácení majetkových práv, o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 13.5.2004, č.j. 57 Co 518/2003-537, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :



Odvolací soud v odvoláním napadeném rozsahu mimo jiné potvrdil výrok rozsudku, jímž soud prvního stupně zamítl žalobu o vydání domu čp. 497 zapsaného na listu vlastnictví č. 327 pro obec a k.ú. R. Ve shodě se soudem prvního stupně založil odvolací soud výsledek sporu v této části na zjištění, že dotčená nemovitost (majetková práva k níž byla odňata způsobem předvídaným v § 2 zákona č. 173/1990 Sb., ve znění zákona č. 247/1991 Sb.) jako věc po 31.3.1948 zanikla, a rozsáhlou přestavbou vznikla věc (sokolovna) nová.

Nesprávnost tohoto skutkového zjištění namítla žalobkyně (zastoupena advokátkou) ve včasném dovolání; obšírné kritice podrobila skutková zjištění o rozsahu a povaze stavebních změn, k nimž po 31.3.1948 došlo, včetně těch, jež byly opatřeny na základě znaleckého posudku z oboru stavebnictví.

Dovolání není přípustné.

Podle § 236 odst. 1 o.s.ř lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Dovolání proti rozsudku odvolacího soudu je přípustné za předpokladu, že jsou splněny podmínky (jedna z nich) vyslovené v § 237 odst. 1 písm. a/ až c/ o.s.ř.

Ve smyslu § 237 odst. 1 o.s.ř je dovolání přípustné v případě měnícího rozhodnutí (písm. a/), nebo v případě, že bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jímž soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozhodnutí, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (písm. b/), anebo tehdy, bylo-li potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolací soud dospěje k závěru, že jde o rozhodnutí, které má (ve věci samé) po právní stránce zásadní význam (písm. c/).

Z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přípustnost dovolání v dané věci neplyne zjevně, neboť napadený rozsudek není měnící, nýbrž potvrzující, a nezakládá ji ani ustanovení § 237 odst. 1 písm. b/ o.s.ř., jelikož není splněna podmínka, aby soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším kasačním rozhodnutí, protože byl vázán právním názorem odvolacího soudu.

Aby mohlo být dovolání přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., musel by dovolací soud dospět k závěru, že napadené rozhodnutí je ve věci samé po právní stránce zásadního významu.

Podle ustanovení § 237 odst. 3 o.s.ř. má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo řeší-li tuto otázku v rozporu s hmotným právem.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních, pročež způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou tomuto dovolacímu důvodu podřaditelné.

Naopak, v rámci dovolacího přezkumu, jehož přípustnost nemůže být založena jinak než podle § 237 odst. 1 písm. c/ o.s.ř., nelze efektivně uplatnit námitky proti skutkovým zjištěním způsobem, který předjímá dovolací důvod podle § 241a odst. 3 o.s.ř.; případné vady řízení skutkové povahy, odpovídající dovolacímu důvodu vyjádřenému v § 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř. (i kdyby existovaly), pak mohou zde být významné jen za předpokladu, že zahrnují podmínku právní otázky zásadního významu (jinak - ve smyslu § 242 odst. 3 o.s.ř. - se mohou uplatnit až v případě, že dovolání je přípustné).

Skutkové výhrady, jež tvoří těžiště dovolatelčiny argumentace, jsou proto v daných souvislostech nevýznamné.

O existenci (dovoláním otevřené) právní otázky, jejíž posouzení by mohlo být relevantní i pro posouzení jiných, obdobných právních poměrů, a jež v konečném účinku může mít vliv na obecnou rozhodovací činnost soudů (což rozhodnutí zásadního právního významu ve smyslu § 237 odst. 3 o.s.ř. předpokládá), zde tedy zjevně nejde. Právní názor, který odvolací soud (ohledně podmínek vzniku nové věci, je-li jí nemovitost) aplikoval, dovolatelka nenapadla (navzdory explicite ohlášenému dovolacímu důvodu dle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.).

Nelze-li dospět k závěru, že dovoláním napadené rozhodnutí je zásadního významu po právní stránce, není dovolání přípustné ani z hlediska ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 o.s.ř.

Protože ostatní možnosti založit přípustnost dovolání byly vyloučeny již dříve, Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle § 243b odst. 5, věty první, § 218 písm. c/ o.s.ř. odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř.; žalované, jíž by jejich náhrada příslušela, však v tomto stadium podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. července 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v. r.

předseda senátu