20 Cdo 2280/2011
Datum rozhodnutí: 16.08.2011
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 o. s. ř., § 218a o. s. ř.




20 Cdo 2280/2011


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně
JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky , se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 411 97 518, adresa pro doručování: Krajská pobočka pro Moravskoslezský kraj, Územní pracoviště Frýdek-Místek, Na Poříčí 3208, proti povinné TARUS s.r.o. , se sídlem v Třinci, část Lyžbice, Jablunkovská 410, identifikační číslo osoby 646 17 076, pro 25.617,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 26 Nc 6890/2007, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. ledna 2009, č. j. 10 Co 73/2009 - 21, takto:

Dovolání se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud ve Frýdku-Místku usnesením ze dne 24. 7. 2007, č. j. 26 Nc 6890/2007 - 3, nařídil podle vykonatelného výkazu nedoplatků, vydaného Všeobecnou zdravotní pojišťovnou ČR, Územním pracovištěm ve Frýdku-Místku, dne 31. 1. 2007, pod č. j. 8640700181, k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 25.617,- Kč a k zaplacení nákladů oprávněného v této exekuci a nákladů a odměny exekutora ve výši, jak bude stanovena exekutorem v příkazu k úhradě nákladů , exekuci a jejím provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Tomáše Vránu, Exekutorský úřad v Přerově.

Krajský soud v Ostravě usnesením ze dne 30. 1. 2009, č. j. 10 Co 73/2009 - 21, odvolání povinné proti usnesení soudu prvního stupně podle § 44 odst. 10 zákona č. 12/2001 Sb., ve znění účinném do 31. 10. 2009, odmítl.

Proti usnesení odvolacího soudu podala povinná dovolání, doručené soudu prvního stupně dne 1. 4. 2011.

Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací (§ 10a o. s. ř.) dospěl po přezkoumání věci k závěru, že dovolání bylo podáno opožděně.

Podle § 240 odst. 1 o. s. ř. účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni. Bylo-li odvolacím soudem vydáno opravné usnesení, běží tato lhůta od doručení opravného usnesení.
Podle § 240 odst. 2 o. s. ř. zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 nelze prominout; lhůta je však zachována, bude-li dovolání podáno ve lhůtě u dovolacího nebo odvolacího soudu.

Podle § 240 odst. 3 o. s. ř. lhůta je zachována také tehdy, jestliže dovolání bylo podáno po uplynutí dvouměsíční lhůty proto, že se dovolatel řídil nesprávným poučením soudu o dovolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o dovolání, o lhůtě k dovolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že dovolání není přípustné, lze podat dovolání do čtyř měsíců od doručení.

Podle obsahu spisu bylo usnesení odvolacího soudu povinné soudem prvního stupně doručeno dvakrát, a to nejprve dne 17. 3. 2009 a opětovně (zřejmě omylem) dne 11. 3. 2011. V dané věci tedy běžela lhůta k podání dovolání ode dne prvního doručení usnesení odvolacího soudu povinnému (nebylo vydáno opravné usnesení), tj. od 17. 3. 2009, a skončila dne 17. 7. 2009, neboť usnesení odvolacího soudu obsahuje nesprávné poučení, že dovolání není přípustné [k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. září 1996, sp. zn. 2 Cdon 1154/96, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 1, ročníku 1998, pod číslem 5, v němž dovodil, že opětovné doručení téhož rozhodnutí účastníkům novou (další) lhůtu k podání dovolání nezakládá]. Je tedy zřejmé, že čtyřměsíční lhůta dodržena nebyla, neboť dovolání povinné bylo k poštovní přepravě podáno až po marném uplynutí zákonné lhůty k dovolání (dne 29. 3. 2011).

Proto bylo dovolání podle § 243b odst. 5, věty první a § 218a o. s. ř. odmítnuto, aniž soud vyžadoval splnění podmínky obligatorního zastoupení dovolatelky (§ 241b odst. 2 o. s. ř.

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).
Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek. V Brně dne 16. srpna 2011

JUDr. Olga Puškinová, v. r.
předsedkyně senátu