20 Cdo 2280/2010
Datum rozhodnutí: 28.06.2010
Dotčené předpisy: § 236 odst. 1 o. s. ř.



20 Cdo 2280/2010


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Olgy Puškinové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněného Statutárního města Olomouce , se sídlem v Olomouci, Horní náměstí 583/0, IČ 00299308, proti povinnému P. N ., zastoupenému JUDr. Erikem Orletem, advokátem se sídlem v Olomouci, Tř. Svobody 2, pro 200,- Kč, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 Nc 6014/2008, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 26. listopadu 2009, č. j. 40 Co 935/2009 - 55, takto:
Dovolání se odmítá .
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):

Okresní soud v Olomouci usnesením ze dne 14. 7. 2008, č. j. 51 Nc 6014/2008 - 14, nařídil exekuci podle vykonatelného příkazu o uložení pokuty ze dne 29. 5. 2007, č. j. SmOl/Přest/73/1004/2007/R1144/2007/BM, vydaného Statutárním městem Olomouc, KPPP, k uspokojení pohledávky oprávněného ve výši 200,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, jejímž provedením pověřil soudního exekutora Mgr. Ing. Radima Opletala, Exekutorský úřad Olomouc.

Krajský soud v Ostravě - pobočka v Olomouci poté usnesením ze dne 26. 11. 2009, č. j. 40 Co 935/2009 - 55, usnesení soudu prvního stupně potvrdil. Usnesení odvolacího soudu napadl povinný dovoláním, v němž napadá věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, a navrhuje, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil.

Oprávněný v písemném vyjádření k dovolání povinného navrhl toto dovolání odmítnout.

Dovolací soud vzhledem k článku II., bodu 12. části první zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a další související zákony, a s ohledem na skutečnost, že napadené rozhodnutí bylo vydáno dne 26. listopadu 2009, o dovolání rozhodl podle občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. července 2009, a neshledal je přípustným. Podle § 236 odst. 1 o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Ve věcech výkonu rozhodnutí (exekuce) lze dovolání podat jen v případech uvedených v § 238a odst. 1 písm. c) až f) o. s. ř. S účinností od 1. 7. 2009 již toto ustanovení s možností podat dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno nebo změněno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), nepočítá [srov. § 238a odst. 1 písm. c) ve znění účinném do 30. 6. 2009].

Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinného podle § 243b odst. 5 věty první a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Pouze pro úplnost dovolací soud podotýká, že nesprávné poučení odvolacího soudu o přípustnosti dovolání přípustnost dovolání nezakládá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 1. 2003, sp. zn. 29 Odo 937/2002).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb.).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2010
JUDr. Olga Puškinová , v. r. předsedkyně senátu