20 Cdo 225/2013
Datum rozhodnutí: 01.02.2013
Dotčené předpisy: § 238a o. s. ř. ve znění od 01.07.2009, bod 12 předpisu č. 7/2009Sb., § 243c odst. 1 o. s. ř. ve znění do 31.12.2012




20 Cdo 225/2013

U S N E S E N Í
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D. a soudců JUDr. Olgy Puškinové a JUDr. Vladimíra Mikuška ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného města Vyškov , se sídlem ve Vyškově, Masarykovo náměstí 1, identifikační číslo osoby 002 92 427, proti povinnému M. O., vyklizením bytu, vedené u Okresního soudu ve Vyškově pod sp. zn. 10 E 67/2009, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2012, č. j. 12 Co 91/2012-88, takto:

I. Řízení o dovolání proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 11. 2011, č. j. 10 E 67/2009-60, se zastavuje.
II. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2012, č. j. 12 Co 91/2012-88, se odmítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Stručné odůvodnění (§ 243c odst. 2 o. s. ř.):
Odvolací soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 11. 11. 2011, č. j. 10 E 67/2009-60, kterým soud prvního stupně podle svého rozsudku z 25. 3. 2008, č. j. 10 C 18/2005-185, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně z 25. 2. 2009, č. j. 19 Co 406/2008-214, nařídil výkon rozhodnutí vyklizením uvedeného bytu a přestěhováním povinného a všech, kdo s ním bydlí, do označeného přístřeší, a dále k vymožení nákladů předchozího řízení a nákladů výkonu rozhodnutí nařídil výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí povinného.

Usnesení odvolacího soudu a výslovně i usnesení okresního soudu o nařízení výkonu rozhodnutí napadl povinný dovoláním.

Nejvyšší soud o něm rozhodl podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 zákona č. 7/2009 Sb. a čl. II, Přechodná ustanovení, bod 7 zákona č. 404/2012 Sb.).

Usnesení soudu prvního stupně nelze dovoláním úspěšně napadnout. Z ustanovení § 236 odst. 1 o. s. ř. plyne, že dovolání je mimořádným opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí odvolacího soudu. Občanský soudní řád proto také neupravuje funkční příslušnost soudu pro projednání dovolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně či jeho jednotlivému výroku. Jelikož nedostatek funkční příslušnosti je neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení, Nejvyšší soud řízení o dovolání směřujícímu proti usnesení Okresního soudu ve Vyškově ze dne 11. 11. 2011, č. j. 10 E 67/2009-60, podle § 243c odst. 1 a § 104 odst. 1 věty první o. s. ř. zastavil (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1574/99, uveřejněné v časopise Soudní judikatura 4/2000 pod č. 45).

Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 22. 10. 2012, č. j. 12 Co 91/2012-88, není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. l o. s. ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Podle Části první, Čl. II Přechodná ustanovení, bodu 12 zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového znění § 243c odst. 2 tím není dotčeno. Zákon nabyl účinnosti 1. 7. 2009. Z uvedeného ustanovení vyplývá, že dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu (vyhlášeným) vydaným po 1. 7. 2009 se projednají a rozhodnou podle příslušných ustanovení občanského soudního řádu upravujících dovolací řízení již ve znění účinném od 1. 7. 2009.

Z ustanovení § 238a odst. 1 o. s. ř. dále vyplývá, že od 1. 7. 2009 již není dovolání přípustné proti usnesením odvolacího soudu, jimiž bylo rozhodnuto o odvolání proti usnesení soudu prvního stupně o nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce). Jestliže tedy v souzené věci odvolací soud rozhodl o odvolání povinného 22. 10. 2012, dovolání proti tomuto rozhodnutí není již přípustné.

Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání (§ 243a odst. l věta první o. s. ř.) a aniž zkoumal splnění podmínky povinného zastoupení dovolatele v dovolacím řízení (§ 241, § 241b odst. 2 o. s. ř.), dovolání odmítl (§ 243b odst. 5, § 218 písm. c/ o. s. ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5 věty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 2, 3 o. s. ř. Povinný na náhradu nákladů řízení nemá právo a ostatním účastníkům v dovolacím řízení podle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 1. února 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D., v. r.
předsedkyně senátu