20 Cdo 224/2017
Datum rozhodnutí: 01.03.2017
Dotčené předpisy: § 71a předpisu č. 358/1992Sb. ve znění do 31.12.2012, § 517 odst. 2 obč. zák., § 1 předpisu č. 142/1994Sb. ve znění do 30.06.2010



20 Cdo 224/2017


U S N E S E N Í

Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Zbyňka Poledny a soudkyň JUDr. Miroslavy Jirmanové, Ph.D., a JUDr. Ivany Kudrnové v exekuční věci oprávněného P. A. , zastoupeného Mgr. Davidem Janusem, advokátem se sídlem v Kladně, Gorkého č. 502, proti povinným 1) O. Č. , a 2) V. Č. , pro 1 010 000 Kč s příslušenstvím, vedené u soudní exekutorky JUDr. Ingrid Švecové, Exekutorský úřad Praha 3, pod sp. zn. 091 Ex 09074/16 o dovolání oprávněného, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2016, sp. zn. 20 Co 477/2016, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 31. října 2016, sp. zn. 20 Co 477/2016, se zrušuje a věc se vrací odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :
Soudní exekutorka JUDr. Ingrid Švecová, Exekutorský úřad Praha 3 (dále též jen soudní exekutorka ), usnesením ze dne 3. října 2016, č. j. 091 Ex 09074/16-005, na základě pokynu Okresního soudu v Benešově (exekuční soud) ze dne 26. září 2016, č. j. 23 EXE 1580/2016-29, zamítla exekuční návrh oprávněného ze dne 2. srpna 2016, co do části týkající se vymáhání úroku z prodlení ve výši repo sazby navýšené o 7 procentních bodů z částky 1 010 000 Kč od 13. dubna 2010 do zaplacení. Exekuční soud v odůvodnění pokynu uvedl, že vzhledem k tomu, že z bodu III. notářského zápisu (který je v této věci exekučním titulem) vyplývá, že dlužník a osoba povinná se zavázali zaplatit dlužnou částku plus úrok z prodlení z dlužné částky od podpisu této dohody do úplného zaplacení , není splněna podmínka hmotněprávní vykonatelnosti notářského zápisu podle § 71a odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., neboť není určeno, do jaké konkrétní doby má být úrok z prodlení zaplacen, tedy doba plnění .

Krajský soud v Praze usnesením ze dne 31. října 2016, sp. zn. 20 Co 477/2016, usnesení soudní exekutorky potvrdil, když k odvolání oprávněné uvedl, že materiálně nevykonatelným exekuční titul sice nečiní ujednání o lhůtě, ovšem je zde jiný důvod, pro který je notářský zápis v části ujednání o úrocích z prodlení materiálně nevykonatelný, a to neurčitost ujednání o úrocích z prodlení co do jejich výše (sazby z jistiny) a doby, za kterou se stanoví (například měsíčně, ročně). V části III. notářského zápisu (svolení k vykonatelnosti) je totiž pouze obecný údaj o tom, že se vztahuje i k úrokům z prodlení ( plus úroky z prodlení z dlužné částky od podpisu této dohody do úplného zaplacení ) a i pokud je tato část notářského zápisu vykládána ve spojení s částí II. vymezující předmět plnění, úroky z prodlení ani tam nejsou dostatečně specifikovány, neboť pouhý odkaz na zákonné ustanovení § 517 odst. 2 ObčZ (tj. označení úroků jako zákonných ) v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. dubna 2006, sp. zn. Cpjn 202/2005, uveřejněného pod číslem 39/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nelze považovat za dostatečně přesné, určité a srozumitelné vymezením rozsahu a obsahu úrokové povinnosti.

Usnesení odvolacího soudu napadl oprávněný dovoláním, které je podle jeho názoru přípustné, protože napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného práva, která má být dovolacím soudem posouzena jinak, než jak je řešena ve stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 202/2005. Tato otázka zní, zda je v případě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti na újmu jeho materiální vykonatelnosti, pokud tento notářský zápis ohledně výše úroku z prodlení pouze odkazuje na právní předpis, na jehož základě lze výši úroku z prodlení vypočíst, či nikoliv. Dovolatel považuje právní posouzení věci odvolacím soudem za nesprávné, neboť je přesvědčen, že dohoda o specifikaci úroku z prodlení obsažená v notářském zápise je přesná, určitá a srozumitelná, neboť je v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn 20 Cdo 488/2008 (patrně myšleno usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. září 2010, sp. zn. 20 Cdo 4888/2008) určena takovým způsobem, že lze výši úroku nepochybně spočítat. Dále dovolatel poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 1. listopadu, sp. zn. III. ÚS 1320/16, ve kterém Ústavní soud dospěl k závěru, že stanovení data, od kterého má dlužník povinnost platit úrok z prodlení, stejně jako rozsah úroku z prodlení určeného s použitím pojmu zákonný , je dostatečně přesné, určité a srozumitelné, lze-li je stanovit na základě postupu plynoucího z právního předpisu. S ohledem na uvedený nález se dovolatel domnívá, že rozhodnutím odvolacího soudu došlo k zásahu do jeho práva na spravedlivý proces a na ochranu vlastnictví. Navrhuje proto, aby dovolací soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací věc projednal podle občanského soudního řádu, ve znění účinném od 1. ledna 2014 (srov. čl. II bod 2 zákona č. 293/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony), a po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno účastníkem řízení, za splnění podmínky advokátního zastoupení (§ 241 odst. 1 a 4 o. s. ř.), ve lhůtě uvedené v ustanovení § 240 odst. 1 o. s. ř. a že jde o rozhodnutí, proti kterému je dovolání přípustné podle ustanovení § 237 o. s. ř., po přezkoumání napadeného usnesení ve smyslu ustanovení § 242 o. s. ř bez nařízení jednání (§ 243 odst. 1 věta první o. s. ř.) dospěl k závěru, že dovolatelem předložená právní otázka má být posouzena jinak, než jak je vyřešena ve stanovisku Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 202/2005. Dovolání je tedy nejen přípustné, ale i důvodné.

Podle ustanovení § 71a zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění účinném do 31. prosince 2012, notářský zápis o právním úkonu, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitou pohledávku druhého účastníka vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Takový notářský zápis o právním úkonu musí obsahovat i výši pohledávky a dobu plnění.

Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. prosince 2013 (dále též jen obč. zák. ), jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

Podle ustanovení § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném do dne 30. června 2010, výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů. V každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Exekučním titulem v dané věci je notářský zápis se svolením k vykonatelnosti ze dne 12. dubna 2010, sp. zn. NZ 33/2010, N 43/2010, sepsaný podle ustanovení § 71a notářského řádu, ve znění účinném do 31. prosince 2012. V bodě II. odst. 4 notářského zápisu účastníci prohlašují: Předmětem plnění je finanční částka ve výši 1 250 000 Kč (slovy jeden milion dvě stě padesát tisíc korun českých) plus úroky z prodlení od podpisu této dohody do úplného zaplacení ve výši dle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. V bodě III. notářského zápisu dále povinní prohlašují, že svolují k tomu, aby byl tento notářský zápis titulem pro výkon rozhodnutí nebo exekuci ohledně shora uvedené pohledávky oprávněného ve výši 1 250 000 Kč (slovy jeden milion dvě stě padesát tisíc korun českých) plus úroky z prodlení z dlužné částky od podpisu této dohody do úplného zaplacení.

Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 18. ledna 2017, sp. zn. 20 Cdo 5424/2016 (které bylo vydáno až po podání dovolání v nyní řešené věci), již předmětnou otázku jinak posoudil, když uvedl, že jestliže právní úprava definuje, a to i pokud by tak činila dispozitivně, způsob určení výše úroku z prodlení, nelze smluvní ujednání účastníků, že rozsah úroků bude zákonný, resp. v zákonné výši vyložit jinak, než že se dohodli právě na výši stanovené právním předpisem (viz § 517 odst. 2 obč. zák.). Exekuční titul (notářský zápis se svolením k vykonatelnosti) je tedy materiálně vykonatelný i tehdy, ukládá-li se v něm povinnost k zaplacení úroku z prodlení z jistiny, který je popsán tak, že jde o zákonný úrok z prodlení z konkrétní částky, která se stala splatnou v konkrétní den uvedený v exekučním titulu, aniž by v exekučním titulu bylo uvedeno, v který den se dlužník dostal do prodlení se splněním jistiny.

Uvedený závěr Nejvyššího soudu je rovněž v souladu se závěrem Ústavního soudu vyjádřeným v jeho nálezu ze dne 1. listopadu 2016, sp. zn. III. ÚS 1320/16, na který odkazuje dovolatel, a lze jej aplikovat i na nyní řešený případ. Je-li materiálně vykonatelný úrok formulovaný v exekučním titulu jako zákonný , je nepochybně materiálně vykonatelný i úrok specifikovaný jako úrok z prodlení ve výši dle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. Nejvyšší soud proto uzavírá, že předmětný úrok z prodlení, tak, jak je sjednán v notářském zápisu, který je exekučním titulem v této věci, je materiálně vykonatelný.

Vzhledem k přípustnosti dovolání Nejvyšší soud podle ustanovení § 242 odst. 3 věty druhé o. s. ř. dále přezkoumal, zda nebylo řízení postiženo vadami uvedenými v ustanovení § 229 odst. 1, § 229 odst. 2 písm. a) a b) a § 229 odst. 3 o. s. ř., resp. jinými vadami řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Shledal, že řízení před odvolacím soudem takovou jinou vadou řízení zatíženo bylo. Řízení je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže odvolací soud vydal tzv. překvapivé rozhodnutí. Nepředvídatelným, resp. překvapivým je takové rozhodnutí, které nebylo možno na základě zjištěného skutkového stavu věci, postupu odvolacího soudu a dosud přednesených tvrzení účastníků řízení předvídat. Tak je tomu tehdy, kdy odvolací soud (oproti soudu prvního stupně) posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil či nepopíral, popř. která nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně. Předvídatelnost rozhodnutí odvolacího soudu lze docílit i tím, že odvolací soud seznámí účastníky se svým odlišným právním názorem a dá jim možnost se k tomu názoru vyjádřit. Účastník tak ví, že odvolací soud na věc nahlíží jinak, a může tomu přizpůsobit své právní a skutkové námitky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2010, sp. zn. 32 Cdo 1019/2009).

V dané věci odvolací soud posuzoval skutečnost, kterou žádný z účastníků řízení nikdy netvrdil a která ani nebyla předmětem posuzování soudu prvního stupně, a na základě této skutečnosti (materiální nevykonatelnost notářského zápisu pro neurčitost ujednání o výši úroku z prodlení) potvrdil usnesení soudu prvního stupně; přitom neposkytl dovolateli možnost se k jeho právnímu názoru vyjádřit a případně vznést odpovídající tvrzení a navrhnout k nim důkazy (§ 118a odst. 2 a § 211 o. s. ř.).

Usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 1 o. s. ř.) a nadto je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (§ 242 odst. 3 o. s. ř.). Jelikož dovolací soud neshledal podmínky pro jeho změnu (dosavadní výsledky řízení neumožňují o věci rozhodnout), napadené usnesení bez jednání (§ 243a odst. 1 věta první o. s. ř.) zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 243f odst. 4 o. s. ř.) a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy nižších stupňů závazný (§ 243g odst. 1 věta první o. s. ř.). V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího (§ 243g odst. 1 věta druhá o. s. ř.), případně o nich rozhodne soudní exekutor ve zvláštním režimu [§ 87 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů].

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 1. března 2017

JUDr. Zbyněk Poledna
předseda senátu