20 Cdo 2238/2006
Datum rozhodnutí: 01.03.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2238/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněného Ing. J. K., správce konkursní podstaty úpadce M. S. A., proti povinnému V. Š., provedením prací a výkonů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 5 Nc 1252/2004, o dovolání povinného proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 25. 1. 2006, č.j. 35 Co 19/2006-123, takto:


Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví uvedeným rozhodnutím městský soud potvrdil usnesení ze dne 9. 11. 2005, č.j. 5 Nc 1252/2004-112, jímž obvodní soud odmítl odvolání povinného proti usnesení o nařízení exekuce pro opožděnost.





Proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání.


Nejvyšší soud věc projednal podle zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 4. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb., dále jen o.s.ř. ).


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.


Přípustnost dovolání podle § 237 o.s.ř. není dána již proto, že odvolacím soudem potvrzené usnesení soudu prvního stupně (o odmítnutí odvolání) není usnesením ve věci samé. Podle ustanovení § 238, § 238a a § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. dovolání přípustné také není, neboť se nejedná o žádný ze zde taxativně vyjmenovaných případů. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z § 239 odst. 3 o.s.ř., neboť napadeným usnesením nebylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení podle § 43 odst. 2 o.s.ř., nýbrž usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí odvolání pro opožděnost podle § 208 odst. 1 o.s.ř. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 5, ročník 2003 pod č. 41).


Nejvyšší soud proto dovolání podle § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl, aniž bylo nutno se zabývat splněním podmínky řízení spočívající v povinném zastoupení dovolatele advokátem (§ 241b odst. 2, část věty za středníkem, o.s.ř.).


O nákladech vzniklých oprávněnému v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 1. března 2007


JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.


předsedkyně senátu