20 Cdo 2177/2006
Datum rozhodnutí: 12.12.2006
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2177/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Pavla Krbka ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné V. S., zastoupené advokátem, proti povinnému Ing. M. T., zastoupenému advokátem, provedením prací a výkonů, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. 27 E 1202/2005, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. 3. 2006, č.j. 10 Co 147/2006-22, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Povinný je povinen do tří dnů od právní moci usnesení zaplatit oprávněné na náhradě nákladů dovolacího řízení 450,- Kč k rukám advokáta.


O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví uvedeným usnesením krajský soud změnil usnesení ze dne 6. 1. 2006, č.j. 27 E 1202/2005-11 (jímž okresní soud nařídil podle svého usnesení ze dne 23. 11. 2005, č.j. 0 Nc 228/2005-4, výkon rozhodnutí uložením pokuty 20.000,- Kč), jen tak, že povinného zavázal k zaplacení pokuty ve výši 10.000,- Kč. Odvolací námitky povinného shledal neopodstatněnými, neboť při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda povinný splnil povinnost uloženou mu exekučním titulem, a vychází z tvrzení oprávněného. Pokutu snížil proto, že se jedná o první upozornění povinného v rámci výkonu rozhodnutí.


V dovolání jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 237 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ) namítá povinný existenci dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Je přesvědčen, že při nařízení výkonu rozhodnutí podle § 351 o.s.ř. se soud musí zabývat otázkou, zda povinný splnil či nesplnil povinnost uloženou mu exekučním titulem, a provést v tomto směru řádné dokazování. Navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Oprávněná navrhla, aby dovolání bylo odmítnuto, neboť není důvodné a neřeší otázku zásadního právního významu. Při nařízení výkonu rozhodnutí soud nezkoumá, zda povinný uloženou povinnost splnil, případně v jakém rozsahu.


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout jen pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání proti potvrzujícímu (kterým podle obsahu napadené usnesení je) usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).


Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu citovaného ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá toliko pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem, jímž lze dovolání odůvodnit, je tedy pouze důvod podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci.


Povinný argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu sice přednesl, jejich hodnocením však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze. Tvrdí-li, že povinnost zdržet se jednání uvedeného v exekučním titulu neporušil, jde o námitku, která je významná pouze v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí podle § 268 odst. 1 písm. h) o.s.ř. (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2005, sp. zn. 20 Cdo 876/2004, uveřejněné v Soudní judikatuře č. 6, ročník 2005 pod č. 101). Závěr odvolacího soudu, že ve stádiu nařízení výkonu rozhodnutí se touto námitkou zabývat nelze, je proto v souladu s ustálenou soudní praxí.





Námitkou (ostatně vzhledem k výše uvedenému nedůvodnou), že v řízení nebyly provedeny důkazy ohledně porušení povinnosti uložené exekučním titulem, uplatňuje dovolatel dovolací důvod podle § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř., který je vyhrazen vadám řízení, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, a který jak již bylo uvedeno přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) založit nemůže.


Není-li dovolání přípustné podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu, Nejvyšší soud je odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).


Protože dovolání bylo odmítnuto, vzniklo oprávněné podle ustanovení § 146 odst. 3, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 5, věty první, o.s.ř. právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení; ty spočívají v částce 375,- Kč, představující odměnu za zastoupení advokátem (§ 1 odst. 1, § 2 odst. 1, § 12 odst. 1 písm. a/ bod 3., § 14 odst. 1 a § 15 vyhlášky č. 484/2000 Sb.), sníženou dále o 50 % podle § 18 odst. 1 vyhlášky, a v částce 75,- Kč představující paušální náhradu podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb.


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.


V Brně dne 12. prosince 2006


JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.


předsedkyně senátu