20 Cdo 2174/2003
Datum rozhodnutí: 26.11.2003
Dotčené předpisy: § 241 odst. 1 předpisu č. 99/1963Sb., § 104 odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb., § 243c odst. 2 předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 2174/2003

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl ve věci výkonu rozhodnutí oprávněného D., státního podniku, proti povinnému J. J., pro 1.970,- Kč prodejem movitých věcí, vedené u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 37 E 1437/96, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 10. 2002, č.j. 10 Co 891/2002-18, takto:

I. Dovolací řízení se zastavuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Povinný napadl dovoláním v záhlaví označené rozhodnutí, kterým krajský soud potvrdil usnesení ze dne 19. 12. 1996, č.j. 37 E 1437/96-5, jímž Okresní soud v Karviné nařídil podle svého platebního rozkazu ze dne 4. 12. 1992, sp. zn. Ro 3172/92, k vydobytí pohledávky oprávněného ve výši 1.970,- Kč, nákladů předcházejícího řízení (208,- Kč) a exekučních nákladů (300,- Kč) výkon rozhodnutí prodejem movitých věcí; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Podle části dvanácté, hlavy I, bodu 17. zákona č. 30/2000 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vydaným po řízení provedeném podle dosavadních právních předpisů projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů (tj. podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2000, dále jen o.s.ř. ). O takový případ v souzené věci jde, jelikož odvolací soud ač rozhodoval po 1. 1. 2001 odvolání proti usnesení soudu prvního stupně vydanému dne 19. 12. 1996 projednal a rozhodl o něm podle dosavadních právních předpisů (srov. část dvanáctou, hlavu I, bod 15. zákona č. 30/2000 Sb.).

Podle ustanovení § 241 odst. 1, věty první, o.s.ř. musí být dovolatel zastoupen advokátem, jestliže nemá právnické vzdělání buď sám, nebo jeho zaměstnanec (člen), který za něj jedná; v takovém případě musí být dovolání advokátem i sepsáno (srov. § 241 odst. 2, větu druhou, o.s.ř.).

Při podání dovolání nebyl povinný zastoupen advokátem (a z obsahu spisu ani nevyplývalo, že by měl právnické vzdělání).

Usnesením ze dne 9. 1. 2003, č.j. 37 E 1437/96-52, okresní soud proto povinného vyzval, aby ve lhůtě čtrnácti dnů od doručení rozhodnutí předložil plnou moc prokazující, že je v dovolacím řízení zastoupen advokátem (který se s již podaným dovoláním způsobem ve výzvě naznačeným ztotožní); obsahem usnesení bylo i poučení o následcích neodstranění vytčeného nedostatku.

Dovolatel na výzvu, která mu byla doručena 14. 1. 2003, nereagoval.

Jelikož povinné zastoupení dovolatele v dovolacím řízení je podmínkou týkající se účastníka řízení, jejíž nedostatek brání vyjma usnesení, jímž se dovolací řízení právě pro jeho neodstranění zastavuje vydání rozhodnutí, kterým se řízení končí (§ 241 odst. 1 o.s.ř.), a protože ke zhojení uvedeného nedostatku přes opatření soudu nedošlo, Nejvyšší soud dovolací řízení zastavil (§ 104 odst. 2, § 243c o.s.ř.).

Dovolatel z procesního hlediska zavinil, že dovolací řízení bylo zastaveno, oprávněnému však v tomto stadiu řízení náklady nevznikly; tomu odpovídá ve smyslu ustanovení § 146 odst. 2, věty první, § 224 odst. 1 a § 243b odst. 4, věty první, o.s.ř. výrok, že na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá žádný z nich právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. listopadu 2003

JUDr. Pavel Krbek, v.r.

předseda senátu