20 Cdo 2155/2006
Datum rozhodnutí: 17.04.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 2155/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miroslavy Jirmanové a soudců JUDr. Marie Vokřinkové a JUDr. Pavla Krbka v exekuční věci oprávněné P. s. r. o., zastoupené advokátem, proti povinnému Z. H., pro 16 893,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Opavě pod sp. zn. 29 Nc 475/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2005, č.j. 9 Co 1952/2005-24, takto:


I. Dovolání se odmítá.


II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.


O d ů v o d n ě n í :


V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 7. 7. 2005, č.j. 29 Nc 475/2005-10, kterým Okresní soud v Opavě zamítl návrh oprávněné na nařízení exekuce podle svého platebního rozkazu ze dne 18. 8. 1994, sp. zn. Ro 1275/94, na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 16 893,- Kč a nákladů předchozího řízení ve výši 1 676,- Kč. Odvolací soud uzavřel, že oprávněná neprokázala, že na ni přešlo nebo bylo převedeno právo z exekučního titulu; smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8. 10. 2004, respektive ze dne 19. 11. 2004, jimiž převod práva dokládala, nemají povahu listin ve smyslu § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ), neboť podpisy smluvních stran nejsou zákonem předepsaným způsobem ověřeny.


V dovolání jehož přípustnost dovozuje z ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) a § 237 odst. 1 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.s.ř. ) namítá oprávněná nesprávné právní posouzení věci. Je přesvědčena, že k prokázání přechodu práva z rozhodnutí není třeba, aby podpisy na smlouvách o postoupení pohledávek byly úředně ověřeny, neboť ustanovení § 36 odst. 4 zákona č. 120/2001 Sb. má na mysli vidimaci, nikoli legalizaci. Procesní právo nemůže klást na prokázání aktivní legitimace požadavky nad rámec práva hmotného, jež ověření podpisů na smlouvě o postoupení pohledávky nevyžaduje. Je navíc otázkou, jak by bylo možno splnit požadavek na předložení smluv s ověřenými podpisy v případech, kdyby osoby na smlouvách podepsané již zemřely. Navrhla, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.


Dovolání není přípustné podle § 237 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 238a odst. 1 písm. c), odst. 2 o.s.ř., a přípustnost nelze vyvozovat ani z ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. Otázku, kterou dovolatelka nabídla k přezkumu (zda kvalifikovaný průkaz převodu práva ve prospěch jiného, než kdo je v exekučním titulu označen jako oprávněný, představuje notářsky ověřená shoda kopie smlouvy o postoupení pohledávky s originálem /vidimace/), vyřešil odvolací soud v souladu s ustálenou judikaturou [srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 1998, sp. zn. 2 Cdon 721/97, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 1, ročník 1999 pod č. 4, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 1999, sp. zn. 20 Cdo 1772/98, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 5, ročník 1999 pod č. 50, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. 21 Cdo 2053/2004, uveřejněné v časopise Soudní judikatura č. 3, ročník 2005 pod č. 43, a rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věcech, v nichž oprávněná byla účastnicí (20 Cdo 3104/2005, 20 Cdo 335/2006, 20 Cdo 517/2006, 20 Cdo 555/2006, 20 Cdo 591/2006, 20 Cdo 1099/2006, 20 Cdo 1125/2006, 20 Cdo 1188/2006 a 20 Cdo 1570/2006)]. Odlišná judikatura soudů prvních stupňů v jiných projednávaných případech (citovaná oprávněnou v dovolání) není způsobilá založit zásadní právní význam pro tuto projednávanou věc.


O rozpor s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.) pak jít nemůže již proto, že napadené rozhodnutí vychází z ustanovení práva procesního (§ 251 a násl. o.s.ř.).


Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (povinnému v tomto stadiu řízení žádné náklady nevznikly).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.


V Brně dne 17. dubna 2007


JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.


předsedkyně senátu