20 Cdo 2141/2004
Datum rozhodnutí: 30.06.2005
Dotčené předpisy: § 237 odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 238a odst. 1 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 241b odst. 3 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb., § 130 odst. 3 písm. c) předpisu č. 120/2001Sb.




20 Cdo 2141/2004

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Kůrky a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Františka Ištvánka ve věci oprávněné E. a.s., zastoupené advokátem, proti povinné K. D. s.r.o., zastoupené advokátkou, o nařízení exekuce, pro 72.590,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu Praha - západ pod sp. zn. 1Nc 2270/2002, o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 11.6.2003, č.j. 29 Co 311/2003 - 25, takto:

Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud potvrdil usnesení, jímž soud prvního stupně nařídil exekuci a jejím provedením pověřil oprávněnou navrženou exekutorku. Měl za to, že podmínky stanovené zákonem č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen ex.ř. ), byly v dané věci splněny, a za nedůvodnou pokládal též námitku povinné, že jí vykonávaný platební rozkaz nebyl řádně doručen.

Povinný (zastoupen advokátem) podal proti rozhodnutí odvolacího soudu včasné (blanketní) dovolání; ačkoli soudem prvního stupně následně vyzván, důvody dovolání a rozsah, v jakém rozhodnutí napadá, nedoplnil.

Podle § 130 exekučního řádu platí, že tam, kde se ve zvláštních právních předpisech hovoří o soudním výkonu rozhodnutí nebo výkonu rozhodnutí, rozumí se tím také nařízení a provádění exekuce podle tohoto zákona.

Podle § 236 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Jelikož v daném případě jde o potvrzující rozhodnutí, kterému nepředcházelo kasační rozhodnutí odvolacího soudu, přicházelo v úvahu - v otázce přípustnosti dovolání - posouzení jen podle § 237 odst. 1 písm. c/, odst. 3 (§ 238a odst. 1 písm. c/), založené na úsudku, zda napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Dovolací přezkum, předjímaný tímto ustanovením, je tím předpokládán zásadně pro posouzení otázek právních. Proto způsobilý dovolací důvod představuje ten, jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ o.s.ř.); vzhledem k tomu, že uplatněným důvodem je dovolací soud vázán (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), lze to, zda rozhodnutí je zásadního právního významu, posuzovat jen z hlediska těch námitek obsažených v dovolání, jež jsou právě tomuto důvodu podřaditelné.

Z toho plyne, že k pozitivnímu závěru (o přípustnosti dovolání) může dovolací soud dospět jen tehdy, je-li zde odpovídající hledisko přezkumu, jež představuje právě tento dovolací důvod.



Ten (ani důvod jiný) nebyl v dovolání uplatněn, a to ani později (po dobu trvání lhůty k dovolání).

Podle § 241b odst. 3 o.s.ř. věty první platí, že (byla-li v době podání dovolání splněna podmínka uvedená v § 241 o.s.ř.) dovolání, které neobsahuje údaje o tom, v jakém rozsahu nebo z jakých důvodů se rozhodnutí odvolacího soudu napadá, může být o tyto náležitosti doplněno jen po dobu trvání lhůty k dovolání. Lhůta určená v tomto ustanovení je lhůtou propadnou, jejímž marným uplynutím se původně odstranitelné vady dovolání stávají neodstranitelnými, a k pozdějšímu doplnění dovolání již přihlížet nelze (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18.6.2003, sp. zn. 29 Odo 108/2002, uveřejněné pod č. 21/2004 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek).

Chybí-li tak po marném uplynutí lhůty podle citovaného § 241b odst. 3 o.s.ř. důvod možného přezkumu (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), nelze logicky ani uzavřít, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Není-li však rozhodnutí odvolacího soudu právně významné, nemůže být ani dovolání proti němu přípustné.

Nepřípustné dovolání Nejvyšší soud nemohl než odmítnout (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/, os.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu podle § 87 a násl. ex.ř.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 30. června 2005

JUDr. Vladimír K ů r k a , v.r.

předseda senátu