20 Cdo 2086/2002
Datum rozhodnutí: 21.08.2003
Dotčené předpisy: § 243b odst. 5 předpisu č. 99/1963Sb., § 218 odst. 5 písm. c) předpisu č. 99/1963Sb.




20 Cdo 2086/2002

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Vladimíra Mikuška a JUDr. Vladimíra Kurky ve věci výkonu rozhodnutí oprávněné Č. L., a. s., proti povinnému A. G., zastoupenému advokátem, prodejem spoluvlastnického podílu na nemovitostech, vedené u Okresního soudu v Havlíčkově Brodě pod sp. zn. 26 E 391/2000, o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 5. 2002, č.j. 23 Co 124/2002-186, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví uvedeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 20. 2. 2002, č.j. 26 E 391/2000-174, kterým Okresní soud v Havlíčkově Brodě odmítl podle ustanovení § 208 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále též jen o.s.ř. ), odvolání povinného proti usnesení téhož soudu ze dne 16. 1. 2002, č.j. 26 E 391/2000-149 (o příklepu). Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně, že usnesení o příklepu bylo řádně doručeno dne 21. 1. 2002 tehdejšímu zmocněnci povinného advokátu, a že posledním dnem lhůty k podání odvolání byl 5. 2. 2002 (úterý); odvolání povinného ze dne 13. 2. 2992, jež bylo odevzdáno orgánu, který měl povinnost je doručit (držiteli poštovní licence), téhož dne, je tudíž opožděné. Na tom nic nemůže změnit okolnost, že povinný dne 5. 2. 2002 oznámil soudu odvolání plné moci svému bývalému zástupci.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný včas dovoláním, jímž namítá nesprávné posouzení otázky zániku jeho zastoupení Mgr. Ing. J. C. v řízení o výkon rozhodnutí a zpochybňuje postup soudu prvního stupně při doručování usnesení o příklepu.

Oprávněná se ve vyjádření ztotožnila s rozhodnutím odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Přípustnost dovolání proti usnesení odvolacího soudu upravují ustanovení § 237 až § 239 o.s.ř.

Přípustnost dovolání podle § 237 odst. 1 o.s.ř. není dána již proto, že rozhodnutím odvolacího soudu nebylo potvrzeno usnesení, kterým by soud prvního stupně rozhodl ve věci samé. Dovolání není přípustné podle § 238 a § 238a o.s.ř., neboť usnesením soudu prvního stupně nebylo rozhodnuto ve věcech zde vyjmenovaných, a z § 239 odst. 1 a 2 o.s.ř. rovněž nevyplývá, protože nejde o případy v těchto ustanoveních uvedené. Přípustnost dovolání nelze dovozovat ani z § 239 odst. 3 o.s.ř.; podle uvedeného ustanovení lze dovolání podat jen tehdy, bylo-li potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž byla postupem podle § 43 o.s.ř. odmítnuta žaloba, případně jímž byl odmítnut jiný návrh na zahájení řízení, a nikoliv odmítl-li soud prvního stupně podle § 208 odst. 1 o.s.ř. odvolání pro opožděnost (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1124/2001, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 5/2003 pod č. 41).

Protože dovolání není podle žádného v úvahu připadajícího ustanovení občanského soudního řádu přípustné, Nejvyšší soud je aniž se jím mohl zabývat z pohledu uplatněných námitek odmítl (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, § 254 odst. 1, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o.s.ř. (povinný /dovolatel/ na jejich náhradu nemá právo a oprávněné v tomto stadiu řízení náklady nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 21. srpna 2003

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu