20 Cdo 1972/2007
Datum rozhodnutí: 28.01.2009
Dotčené předpisy: § 79 odst. 1 písm. e) předpisu č. 120/2001Sb., § 80 odst. 1 písm. e) předpisu č. 120/2001Sb.




20 Cdo 1972/2007

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Krbka a soudců JUDr. Miroslavy Jirmanové a JUDr. Vladimíra Mikuška v exekuční věci oprávněné Č. d. p., zastoupené advokátem, proti povinnému Mgr. M. M., zastoupenému advokátem, pro 99.995,47 EUR s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Pelhřimově pod sp. zn. 6 Nc 1311/2005, o dovolání oprávněné proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 31. 1. 2006, č.j. 15 Co 712/2005-54, takto:

I. Dovolání proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočky v Táboře ze dne 31. 1. 2006, č.j. 15 Co 712/2005-54, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů a o nákladech exekuce, se odmítá; jinak se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Usnesením ze dne 30. 6. 2005, č.j. 6 Nc 1311/2005-6, Okresní soud v Pelhřimově nařídil podle exekutorského zápisu JUDr. K. M., soudní exekutorky, ze dne 5. 11. 2002, Exz 08/02, k vydobytí pohledávky 99.995,47 EUR s 10 % úroky z prodlení od 12. 12. 2002 do zaplacení, nákladů exekuce a nákladů oprávněné na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil JUDr. J. T., soudní exekutorku.

Krajský soud v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře usnesením ze dne 31. 1. 2006, č.j. 15 Co 712/2005-54, rozhodnutí soudu prvního stupně změnil tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, a rozhodl o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy obou stupňů a o exekučních nákladech soudní exekutorky. Odvolací soud uzavřel, že exekutorský zápis není způsobilým exekučním titulem, neboť neobsahuje údaj o tom, z jakých dokladů soudní exekutorka ověřila totožnost účastníků.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadla v plném rozsahu oprávněná dovoláním, jímž namítá, že spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 241a odst. 2 písm. b/ zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů, dále též jen o.s.ř. ). Totožnost účastníků argumentuje dovolatelka byla soudní exekutorkou ověřena podle platných občanských průkazů a patrně následkem písařské chyby exekutorský zápis slovo občanských neobsahuje. Tento zcela formální nedostatek exekučního titulu nemá vliv na skutečnost, že povinný svůj dluh uznal, zavázal se jej splácet a pro případ, že jej splácet nebude, přivolil k exekuci. Rozhodnutí odvolacího soudu je proto podle dovolatelky projevem přehnaného a věcně ničím neodůvodněného formalismu. Nákladové výroky pak vycházejí z nesprávného výroku ve věci samé. Z uvedených důvodů oprávněná navrhla, aby dovolací soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolání ve věci samé, tedy pokud směřuje proti výroku, jímž odvolací soud změnil rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že návrh na nařízení exekuce zamítl, je přípustné (§ 237 odst. 1 písm. a/, § 238a odst. 1 písm. c/, odst. 2 o.s.ř., § 130 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákon č. 120/2001 Sb. ); důvodné však není.

Jelikož vady podle ustanovení § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 o.s.ř., jež by řízení činily zmatečným, ani jiné vady řízení (§ 241a odst. 2 písm. a/ o.s.ř.), k nimž je dovolací soud je-li dovolání přípustné povinen přihlédnout z úřední povinnosti (§ 242 odst. 3, věta druhá, o.s.ř.), v dovolání namítány nejsou a nevyplývají ani z obsahu spisu, a protože jinak je dovolací soud vázán uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení (§ 242 odst. 3, věta první, o.s.ř.), je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že k exekuci předložený exekutorský zápis není způsobilým exekučním titulem.

Právní posouzení je ve smyslu ustanovení § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř. nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (a to jak je tomu v daném případě i práva procesního), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul, může oprávněný podat návrh na nařízení exekuce (§ 37 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.). Soud nařídí exekuci a jejím provedením pověří oprávněným označeného soudního exekutora, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení exekuce (srov. § 44 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.); k nim patří (mimo jiné) existence exekučního titulu, tj. rozhodnutí soudu, jiného orgánu, popř. jiného subjektu, anebo listina, která je objektivním právem uznána za přímo vykonatelnou.

Podle ustanovení § 40 odst. 1 písm. d) zákona č. 120/2001 Sb. je exekučním titulem exekutorský zápis podle § 78 písm. a), tj. zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí nebo exekuce, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti je exekučním titulem, jestliže splňuje formální náležitosti stanovené pro sepisování exekutorských zápisů (§ 79 odst. 1 zákona č. 120/2001 Sb.) a materiální (věcné) náležitosti (§ 78 písm. a/, § 79 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.). S exekutorským zápisem, který neobsahuje některou z formálních náležitostí, nejenže nelze spojovat vlastnost přímé vykonatelnosti (oprávněná osoba přichází o výhodu vymoci na jeho podkladě splnění povinnosti bez předcházejícího nalézacího řízení), ale takový zápis není ani veřejnou listinou ve smyslu § 79 odst. 7 zákona č. 120/2001 Sb. (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 8. 2004, sp. zn. 20 Cdo 1232/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 10. 2001, sp. zn. 21 Cdo 1012/2000, které se týká notářských zápisů se svolením k vykonatelnosti, ovšem závěry jsou použitelné i v projednávané věci).

Podle ustanovení § 79 odst. 1 písm. e) zákona č. 120/2001 Sb. musí exekutorský zápis obsahovat údaj, jak byla ověřena totožnost účastníků, svědků, důvěrníků a tlumočníků.

Podle ustanovení § 80 zákona č. 120/2001 Sb., nezná-li exekutor účastníky, svědky úkonů, důvěrníky nebo tlumočníky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem nebo potvrzena dvěma svědky totožnosti; nezná-li exekutor tyto svědky osobně, musí mu být jejich totožnost prokázána platným úředním průkazem.

Ustanovení § 79 odst. 1 písm. e/ zákona č. 120/2001 Sb. jak plyne z jeho znění předpokládá, že v exekutorském zápisu musí být výslovně uveden některý ze způsobů, jímž se podle ustanovení § 80 uvedeného zákona pro účely sepisu exekutorského zápisu prokazuje totožnost účastníků a jímž byla soudnímu exekutorovi skutečně prokázána.

V posuzovaném případě bylo v exekutorském zápisu sepsaném dne 5. 11. 2002, Exz 08/02, JUDr. K. M., soudní exekutorkou, uvedeno její prohlášení, že totožnost přítomných ověřila dle předložených platných průkazů a výpisu rejstříků právnických osob Ministerstva kultury České republiky.

S ohledem na výše uvedené takový údaj o prokázání totožnosti účastníků exekutorského zápisu se svolením k vykonatelnosti nemůže být dostačující, neboť neodpovídá žádnému ze způsobů uvedených v ustanovení § 80 zákona č. 120/2001 Sb. Soudní exekutorka se stran průkazů, jimiž byla prokázána totožnost účastníků, omezila pouze na údaj o jejich platnosti a neuvedla skutečnost, že se jednalo o průkazy úřední.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je tedy správné; Nejvyšší soud proto dovolání zamítl (§ 243b odst. 2, část věty před středníkem, o.s.ř.).

V části směřující proti nákladovým výrokům dovolání ve smyslu § 236 odst. 1 o.s.ř. přípustné není, a proto bylo odmítnuto (§ 243b odst. 5, věta první, § 218 písm. c/ o.s.ř.).

O náhradě nákladů dovolacího řízení rozhodl dovolací soud podle § 243b odst. 5, § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1, § 146 odst. 3 o.s.ř. (oprávněná právo na jejich náhradu nemá a povinnému /podle obsahu spisu/ žádné náklady v tomto stadiu řízení nevznikly).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. ledna 2009

JUDr. Pavel Krbek, v. r.

předseda senátu