20 Cdo 1939/2006
Datum rozhodnutí: 24.04.2007
Dotčené předpisy:





20 Cdo 1939/2006


U S N E S E N Í


Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Mikuška a soudců JUDr. Pavla Krbka a JUDr. Miroslavy Jirmanové v exekuční věci oprávněné C. (L.) No 11 S. A., proti povinnému J. A., zastoupenému advokátem, za účasti manželky povinného E. A., pro částku 114.292,69 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 51 Nc 4228/2005, o dovolání povinného a jeho manželky proti usnesení Krajského soudu v Ostravě z 28. 2. 2006, č.j. 56 Co 83/2006-31, takto:


Dovolání se odmítá.


O d ů v o d n ě n í :





Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení z 15. 11. 2005, č. j. 51 Nc 4228/2005-19, kterým okresní soud nařídil podle svého platebního rozkazu z 29. 4. 2004, č.j. 26C 2/2004-63, na majetek povinného exekuci, jejímž provedením pověřil označeného soudního exekutora. Předpoklady pro nařízení exekuce včetně formální vykonatelnosti podkladového platebního rozkazu měl odvolací soud za splněny a s odvolací námitkou povinného, že mu platební rozkaz nebyl doručen, se vypořádal závěrem, že oprávněná k návrhu na nařízení exekuce připojila úředně ověřenou fotokopii titulu opatřeného doložkou právní moci a že ze spisu nalézacího soudu neplyne, že by povinný proti platebnímu rozkazu podal odpor.


V dovolání (jehož přípustnost dovozují bez jakékoliv specifikace pouze z poukazu na ustanovení § 237 odst. 1 písm. c/ občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů /dále též jen o.s.ř. /), povinný a jeho manželka ohlašují dovolací důvody podle ustanovení § 241a odst. 2 písm. a) a b) o.s.ř., a aniž konkretizují, v čem by mělo jejich naplnění spočívat, opakují odvolací námitku nedoručení podkladového titulu, odvolacímu soudu vytýkají, že neprovedl důkaz navrženým písmoznaleckým posudkem, jenž by podle nich prokázal, že podpis na doručence není dovolatelův, a vyjadřují přesvědčení, že se se závěrem odvolacího soudu (viz předchozí odstavec) nelze ztotožnit, jelikož těžko lze podat odpor proti platebnímu rozkazu, který nebyl doručen .


Nejvyšší soud věc projednal podle občanského soudního řádu ve znění účinném do 31. 3. 2005 (čl. II, bod 3. zákona č. 59/2005 Sb.).


Dovolání není přípustné.


Podle ustanovení § 236 odst. 1 o.s.ř. lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.


Ve smyslu ustanovení § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. jež podle § 238a odst. 2 o.s.ř. platí obdobně a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení § 238a odst. 1 písm. c) o.s.ř. je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy či dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem (§ 237 odst. 3 o.s.ř.).


Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu shora citovaných ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí ve věci samé po právní stránce, vyplývá, že také dovolací přezkum se otevírá pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního významu. Způsobilým dovolacím důvodem je tudíž jen důvod podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., jímž lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.


Dovolatelé, aniž ovšem uvedli, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, zpochybnili závěr, že k výkonu navržený platební rozkaz je vykonatelný. Tento závěr je sice závěrem právním, jehož přezkum je v dovolacím řízení možný v intencích dovolacího důvodu podle § 241a odst. 2 písm. b) o.s.ř., aby však mohl soud k takovému závěru dospět, musí učinit potřebná skutková zjištění. V projednávané věci šlo především o zjištění, zda k exekuci navržené rozhodnutí bylo povinnému řádně doručeno. Nesprávnost, případně neúplnost těchto skutkových zjištění pak lze namítat prostřednictvím dovolacích důvodů podle § 241a odst. 3, resp. § 241a odst. 2 písm. a) o.s.ř. Za použití druhého (posuzováno podle obsahu dovolání) z uvedených důvodů dovolatelé vytýkají, že odvolací soud nezjišťoval, zda byl exekuční titul povinnému řádně doručen, a předložili vlastní skutkovou verzi, že mu platební rozkaz doručen nebyl (aniž však přitom tvrdí a tím méně prokazují že by se na adrese uvedené na doručenkách nezdržoval, k tomu srov. ustanovení § 46 odst. 5 o.s.ř. v rozhodném znění, podle něhož není-li zjištěn opak, má se zato, že se adresát v místě doručení zdržoval).


I když dovolatelé zpochybnili právní závěr odvolacího soudu o vykonatelnosti exekučního titulu, učinili tak způsobem neregulérním; závěr o jeho vykonatelnosti založili na vlastní skutkové verzi (jež ovšem navíc nemá oporu ve spise nalézacího soudu, v němž je u vykonávaného platebního rozkazu /č.l. 63 versa/ založena doručenka /mající povahu veřejné listiny/ osvědčující skutečnost, že povinný se dne 6. 5. 2004 na tam uvedené adrese, tedy v T. č. 343, zdržoval a že zásilku obsahující předmětný platební rozkaz převzal) odlišné od zjištění, k nimž dospěl soud odvolací. Vady řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k nim patří i dovolateli vytýkané pochybení odvolacího soudu při šetření okolností doručení exekučních titulů), však jak již bylo uvedeno způsobilými důvody dovolání přípustného jen podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s.ř. (§ 238a odst. 2 o.s.ř.) být nemohou.


Poněvadž dovolání není přípustné podle žádného v úvahu přicházejícího ustanovení, Nejvyšší soud je bez jednání (§ 243a odst. 1, věta první, o.s.ř.) podle ustanovení § 243b odst. 5, věty první, a § 218 písm. c) o.s.ř. odmítl.


O případných nákladech vzniklých oprávněné v dovolacím řízení bude rozhodnuto v režimu ustanovení hlavy VI. zákona č. 120/2001 Sb. (§ 87 a násl. exekučního řádu).


Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.





V Brně dne 24. dubna 2007


JUDr. Vladimír M i k u š e k , v. r.


předseda senátu