20 Cdo 1894/98
Datum rozhodnutí: 27.09.2000
Dotčené předpisy:




20 Cdo 1894/98

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v právní věci žalobce J. H., proti žalovanému O. b. p., o zaplacení 128.543,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 28 C 160/94, o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. dubna 1998, č.j. 53 Co 193/98-74, takto:

I. Dovolání se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Odvolací soud odmítl jako opožděné (§ 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) odvolání žalobce proti rozsudku soudu prvního stupně, jímž byla z větší části jeho žaloba o peněžní plnění zamítnuta. Podle doručenky založené ve spise byl opakovaný pokus o doručení učiněn dne 18.11.1997 rovněž bezvýsledně, a téhož dne byla zásilka uložena na poště, kde si ji adresát dne 26.11.1997 vyzvedl. Odvolací soud proto za den doručení rozsudku považoval 21.11.1997 (§ 47 odst. 2 o.s.ř.), a poslední den patnáctidenní lhůty podle § 204 odst. 1 o.s.ř. tudíž připadl na 8.12.1997; jestliže bylo odvolání podáno u soudu až 10.12.1997, uplynula tato lhůta marně.

Proti tomuto usnesení podal žalobce (vybavený právnickým vzděláním) - s poukazem na ust. § 237 odst. 1 písm. f/ a § 238 odst. 1 písm. e/ o.s.ř., a protože napadené usnesení spočívá na nesprávném právním posouzení" - včasné dovolání. Odvolací soud ve svém usnesení především nepravdivě uvedl, namítá dovolatel, že o odmítnutí odvolání rozhodoval bez jednání; ve skutečnosti bylo nařízeno na den 20.4.1998 a účastníci byli předvoláni do jednací místnosti, kde byli seznámeni s odmítavým usnesením (námitky k dokladům, obsaženým ve spise, nebyly připuštěny). Nesprávný je i závěr, že rozsudek soudu prvního stupně byl doručen dne 21.11.1997 (uložením na poště); dovolatel má za to, že jej nelze opřít o doručenku pošty, neboť jedno datum je zcela nečitelné, a ačkoli druhé uvádí den 18.11.1997, neobsahuje údaje, jež obsahovat podle § 47 odst. 2 o.s.ř. má; mělo na ní být vyznačeno, kdy nebyl při doručování zastižen, údaj (včetně určení hodiny) o druhém pokusu o doručení, a konečně i datum uložení na poště. Obsahuje-li doručenka pouze data dvě, svědčí to podle dovolatele o tom, že bylo doručováno pouze jednou a rozsudek byl uložen, nebo dvakrát, ale bez uvedení hodiny opakovaného pokusu o doručení a bez oznámení data uložení na poště".

Žalovaný se ve vyjádření k dovolání ztotožnil se závěry odvolacího soudu.

Dovolání je přípustné dle ustanovení § 238a odst. 1 písm. e/ o.s.ř., neboť směřuje proti usnesení, jímž bylo odvolání odmítnuto, není však důvodné.

K vadám uvedeným v § 237 odst. 1 o.s.ř., jakož i k vadám jiným, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, dovolací soud přihlédne, i když nebyly v dovolání namítány; jinak přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu jen z hlediska dovolacích důvodů uplatněných v dovolání (§ 242 odst. 3 o.s.ř.).

Dovolací soud se tedy především zabýval tím, zda řízení trpí vadou dle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř., na niž dovolatel poukazoval, a již - dle obsahu dovolání - spatřoval v postupu odvolacího soudu při vyhlašování usnesení o odmítnutí odvolání.

Vadou dle § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. je řízení postiženo, jestliže účastníku byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem. Odnětím možnosti jednat před soudem je takový postup soudu, kterým účastníka vylučuje z možnosti realizovat ta procesní práva, která mu zákon přiznává; za postup soudu v průběhu řízení lze přitom považovat pouze činnost, jež předcházela vydání konečného rozhodnutí ve věci, nikoli vlastní rozhodovací akt soudu, jímž byl průběh řízení zhodnocen.

Jestliže odvolací soud odmítá odvolání podle § 218 o.s.ř., není třeba nařizovat jednání (§ 214 odst. 2 písm. a) o.s.ř.).; není-li sporných skutečností, jež si žádají provést dokazování, rozhodne odvolací soud bez jednání, a takovým postupem (který není nesprávný), nemohou být dotčena procesní práva účastníků. Tím méně tomu může být tehdy, jestliže soud jednání (nad rámec toho, co mu ukládá zákon) nařídil, byť při něm toliko vyhlásil usnesení, že se odvolání odmítá.

Postupem odvolacího soudu tedy dovolateli nebyla možnost jednat před soudem odňata, a řízení postiženo vadou uvedenou v ustanovení § 237 odst. 1 písm. f/ o.s.ř. není.

Výrok napadeného usnesení vyjadřuje závěr, že odvolání bylo podáno po uplynutí lhůty stanovené v § 204 odst. 1 o.s.ř. Poněvadž běh této lhůty počíná od doručení rozhodnutí soudu prvního stupně, zahrnuje tento závěr logicky i zjištění, že bylo účastníkům doručeno řádně; jen řádné doručení má za následek, že odvolací lhůta počne běžet osobě, které bylo doručováno. Posouzení, zda v konkrétním případě byla vyslovená podmínka splněna, vychází současně z určitého právního názoru (výkladu předpisů, jež upravují doručování) a z výsledku šetření o okolnostech, které jsou z hlediska této úpravy významné.

Nesouhlas s výsledky šetření o skutkových okolnostech doručení je v dovolání uplatnitelný v rámci dovolacího důvodu dle § 241 odst. 3 písm. b/ o.s.ř., jímž lze dovolání odůvodnit tvrzením, že řízení je postiženo jinou (než v § 237 uvedenou) vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci (k takové vadě přihlíží dovolací soud z úřední povinnosti), a to zpravidla ve vazbě na dovolací důvod podle § 241 odst. 3 písm. d/ o.s.ř., že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Podle § 47 odst. 2 o.s.ř. nebyl-li adresát písemnosti, která má být doručena do vlastních rukou, zastižen, ačkoli se v místě doručení zdržuje, uvědomí jej doručovatel vhodným způsobem, že mu zásilku přijde doručit znovu v den a hodinu uvedenou na oznámení. Zůstane-li nový pokus o doručení bezvýsledným, uloží doručovatel písemnost na poště nebo u orgánu obce a adresáta o tom vhodným způsobem vyrozumí. Nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

Místo, den a způsob doručení prokazuje při doručování poštou zásadně doručenka, kterou pošta vrací zpět odesílajícímu soudu. Konkrétní postupy pošty a povinné údaje, vyznačované na doručence, jež osvědčuje náhradní doručení zásilky určené do vlastních rukou, stanovila v souladu s ustanovením § 47 odst. 2 o.s.ř. tehdy (v době doručování) účinná vyhláška č. 78/1989 Sb., ve znění pozdějších předpisů (poštovní řád).

Doručenka je listinou, která má povahu listiny veřejné, a v důsledku toho se od listin soukromých liší svou důkazní silou; potvrzuje, není-li prokázán opak, pravdivost toho, co je v ní osvědčeno (§ 134 o.s.ř.). Uvedený důsledek se pojí pouze s doručenkou, jež obsahuje všechny obsahové náležitosti, které vyžaduje příloha č. 5 zmíněného poštovního řádu v bodech 18, 19 a 20.

Jsou-li splněny uvedené podmínky, učiní odvolací soud zjištění potřebná z hlediska ustanovení § 47 odst. 2, § 204 odst. 1 a § 218 odst. 1 písm. a/ o.s.ř. přímo ze spisu (v něm založené doručenky).

Dovolatel neoponuje závěrům, že se v místě doručení zdržoval, že doručení bylo po předchozím uvědomění opakováno, resp. že o uložení na poště mu bylo zanecháno vyrozumění, a ani z obsahu spisu nevyplývají žádné okolnosti zpochybňující úsudek, že podmínky řádného doručení rozsudku soudu prvního stupně byly splněny. Konkrétní námitka, kterou dovolatel v dovolání uplatnil, vychází výlučně z tvrzení, že jsou-li na doručence uvedena pouze dvě data (aniž by na doručence bylo jasně uvedeno, kdy nebyl zastižen, na který den a hodinu mu byl oznámen druhý pokus o doručení a kdy došlo k uložení zásilky na poště), nejsou splněny předpoklady, s nimiž § 47 odst. 2 o.s.ř. naplnění fikce doručení spojuje.

Podle bodu 18 a 19 přílohy č. 5 poštovního řádu musí doručenka obsahovat údaj o výzvě doručovatele na určitý den a údaj o dni uložení zásilky na poště. Údaj o výzvě se na doručence vyznačí v den, kdy došlo k prvnímu neúspěšnému pokusu o doručení (nebyl-li adresát v místě doručení zastižen, přestože se zde zdržuje), adresátu je zanechán v odevzdacím místě tiskopis pošty Výzva s upozorněním, že doručovatel přijde doručit znovu v den a hodinu na tomto tiskopise uvedenou. Zůstane-li i druhý pokus o doručení bezvýsledný, je písemnost uložena na poště, o čemž je adresát uvědomen tiskopisem Vyrozumění", a den uložení se vyznačí na doručence.

Z toho plyne, že bližší údaje o nezastižení adresáta při prvním pokusu o doručení, stejně jako bližší určení (stanovením hodiny) opakovaného doručení, jichž se dožadoval dovolatel, doručenka obsahovat nemusí.

Uvádí-li doručenka založená ve spise u údaje výzva dne" datum 17.11.1997 (které nelze označit jako nečitelné), a u údaje písemnost uložena dne" datum 18.11.1997, lze uzavřít, že ty náležitosti, jež jsou k prověření podmínek náhradního doručení podle § 47 odst. 2 o.s.ř. potřebné, obsahuje.

Námitka dovolatele tedy není způsobilá závěry, které odvolací soud učinil, zpochybnit ani co do požadavku úplnosti šetření o podmínkách doručení rozsudku soudu prvního stupně ani právního zhodnocení příslušných zjištění. V důsledku toho zůstal nezpochybněn i závěr, že odvolání bylo podáno opožděně.

Nejvyšší soud proto dovolání, které směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, jež je ve smyslu § 243b odst. 1 o.s.ř. správné, podle téhož ustanovení zamítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 243b odst. 4, § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.; úspěšnému žalovanému, jemuž by příslušela jejich náhrada, však v tomto stadiu řízení nevznikly, neboť za náklady potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva (§ 142 odst. 1, věta první, o.s.ř.) nelze považovat vyjádření k dovolání, v němž bez jakéhokoli odůvodnění zmocněnec žalovaného toliko uvádí, že má za to, že odvolací soud rozhodl správně.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně 27. září 2000

JUDr. Vladimír K u r k a, v. r.

předseda senátu

Za správnost vyhotovení: Romana Říčková